Erotické časopisy by neměly být volně vystavovány

Problém nějak to vyřešit přitom nemůže vůbec být. Buď budou prodejci erotických periodik porno časopisy muset schovávat pod pultem, anebo vydavatelé budou ze zákona balit své produkty do neprůhledných fólií, což by asi bylo správnější řešení. To se zatím děje pouze u titulů takzvaného nejtvrdšího porna. A ještě je tu samozřejmě striktnější možnost omezení, totiž nařídit prodej tohoto speciálního zboží výhradně ve speciálních obchodech, čili sex shopech, do kterých nesmí nikdo mladší 18 let a patrně většina populace tam nechodí ani po dosažení tohoto věku. Takové opatření by erotický průmysl asi neviděl rád - časopisy jsou úspěšným podnikatelským odvětvím a pokud by byly staženy ze široké a husté distribuční sítě jen do nečetných sexshopů, patrně by to na prodejnosti bylo citelně znát. Těžko říci, zda vystavované erotické časopisy nějakým způsobem ohrožují děti, to je tématem pro experty, ale rozhodnějsou příliš vulgární, než aby byly běžně prezentovány, což samo o sobě stačí ke stanovení nových pravidel. Kdysi se o nich hovořilo, počátkem devadesátých let, kdy se tento pro nás nový fenomén objevil na scéně. Zákonodárci, zaklínající se nejširším pojetím osobní svobody, se tehdy přiklonili k liberálnímu názoru a tak vlastně k regulaci nedošlo. Jistě, zakazovat existenci pornoprůmyslu by nebylo šťastné, ale vytvořit pro něj odpovídající mantinely se zdá po desetileté zkušenosti na místě. Jestliže podle pátečního pražského vydání deníku Dnes policie zkoumá, zda stánkaři erotické tiskoviny nebudou muset stáhnout z pultů, protože se dost možná dopouštějí porušení zákona o šíření pornografie, což je prý výsledkem debat v městském zastupitelstvu, začíná se ale přece jen něco dít. Pokud se podaří odstranit porno ze stánků v centru Prahy, bude to bezpochyby precedens a neskončí to pak jen u hlavního města. Ředitel obvodního pražského ředitelství v Praze 1 Jiří Sellner se sice domnívá, že skutková podstata šíření pornografie se samotných stánkařů týkat nebude, ale zároveň říká, že prodejci by napříště neměli toto zboží volně vystavovat a místo toho nabízet na pultě jen seznam dostupných titulů, podle kterého si kupující zboží vyžádá. Jistě bude předmětem diskuse co už je a co ještě není pornografií, ale to je samo o sobě prvním krokem k tomu, aby často dost divoká erotika za bílého dne a na nejrušnějších ulicích počala mizet. Jak je tomu většinou v západních zemích, kde jsou tyto časopisy cudně skryty zrakům kolemjdoucích. Erotický průmysl samozřejmě bude existovat dál, těžko jej bude někdo ostrakizovat, ale není žádného rozumného důvodu, aby na nás tak jako dosud prakticky útočil z každého rohu. Počkejme si, co podnět pražských radních přinese a zda docela náhodou nezačne někdo ze zákonodárců přemýšletotom, že erotický průmysl má sice nezanedbatelnou vrstvu konzumentů, jimž nikdo nechce nic odpírat, ale že na druhé straně porno ležící vedle dětských časopisů a internetových nebo motoristických revuí působí přinejmenším urážlivě a na výsost nevkusně. Argument, že můžeme přece sklopit zrak a na obálky porno časopisů se nedívat, asi také zazní. Bude zajímavé poslouchat, kdo s ním přijde.