Emoce kolem tábora v Letech u Písku neutichají

Romové, oslněni majestátem Hradu a hlavy státu nakonec prohlásili, že Klausova slova "média mylně interpretovala". Ještě že se panu prezidentovi neomluvili sami. A tak se vlk nažral a koza zůstala celá, abychom si lidově parafrázovali jeden z protiromských útoků.

Věc je ovšem složitější. Loni v květnu prezident doslova řekl: "Není to opravdu koncentrační tábor v tom slova smyslu, jak každý z nás podvědomě rozumí slovu koncentrační. oběti tábora byly primárně spojené s epidemií tyfu, a nikoli s tím, co bývá chápáno jako oběť koncentračního tábora. Každý vidí jen Osvětim, Buchenwald a tyto věci".

V úvodu svého vyhlášení prezident řekl: "Ukazuje se. že to byl původně pracovní tábor pro ty, kteří odmítali pracovat. Ne jen romský." Prezidentovo vyjádření bylo tak lapidární, několikavěté, že média, pokud je citovala, neměla na tom co zkomolit či zfalšovat.

Jestli to tak chápe předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý, který byl na Hrad pozván a spolu s mluvčím Hradu Hájkem dští síru na sdělovací prostředky, poslechneme si představitele Romů pro vládní řešení romské otázky Karla Holomka, který v úvodu výstavy o romském holocaustu na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburgu obvinil 17. Ledna 2006 prezidenta Klause "z popírání holocaustu, což je trestný čin".

Holomek současně z tohoto činu obvinil také evropské poslance z Občanské demokratické strany a komunistu Ransdorfa za to, že v roce 2005 nepodpořili rezoluci Evropského parlamentu, vyzývající ke zbourání vepřína v Letech, který stojí na části romského koncentráku. Tito poslanci hlasovali ve smyslu pozdějších Klausových názorů proti postavení památníku obětem, ke kterému už několikrát vyzval Evropský parlament.

Spojitost Klausových výroků a stanoviska evropských poslanců z ODS je jednoznačná a vzájemně se podporující. Ze strany Klause tedy nešlo o náhodný pleonasmus - vychýlení z vazby, ale o logický postup. Ransdorf jenom "podržel basu" bývalému kolegovi z Prognostického ústavu.

Holomek dodal, že "není pochyb o tom, že zločinné ideje Národní strany jsou inspirovány" stanoviskem evropských poslanců ODS, a bohužel také výrokem samotného prezidenta Václava Klause". V tomto smyslu promluvil i exprezident Václav Havel: "Tomu, co se teď odehrává kolem Letů, otevřel dveře Václav Klaus, když řekl, že nešlo o koncentrační tábor v tom slova smyslu".

Mluvčí Hradu Petr Hájek Havlova slova odmítl: "Jde o zlovolnou a hrubou dezinterpretaci prezidentových slov", Havel prý Klausova slova "vytrhl z kontextu".

Pochopitelně, jde o nemístnou obhajobu, vyslovenou Klausovým úředníkem. Exprezident Havel nic nevytrhl z kontextu, přesně citoval Klause a využití jeho konstatování Národní stranou. Tato, vedena svoji šéfkou Petrou Edelmannovou, existuje pod sloganem českých fašistů z první Československé republiky "Nic než národ" a prohlašuje, "hájíme české národní zájmy". Tito zamindrákovaní polofašisté, živořící na pokraji politického života České republiky, se chopili Klausových slov a snažili se s požadavkem Evropské unie na adekvátní pomník holocaustu reagovat svým pomníkem, který na balvanu, označeným "Obětem", neříkajícím ovšem kterým, chtěli celou věc vyřešit.

Edelmannová položení balvanu doprovodila výrokem, že Evropská unie nebude zasahovat do našich vnitřních zájmů. Hájek, když odmítl výrok Havla, řekl, že "prezident ve zmíněném rozhovoru především odmítl, aby do diskuse o Letech zasahovali neinformovaní lidé z Evropské unie". Jaký je tedy rozdíl ve výrocích nacionalistů a prezidenta Klause?

Polofašisté se odvolali na Klausův výrok a prohloubili ho v tom, že nešlo o koncentrační, ale kárně - trestní tábor pro Cikány, kteří odmítali pracovat a tím, že nedodržovali hygienické normy, si sami zavinili smrt svých více než 300 obětí. Tedy - nechtěli pracovat, a smrt si způsobili sami.

Tábor v Letech neměl plynové komory, ani spalovací pece. Neměl je ani Terezín a stovky koncentračních táborů v Protektorátu. Jako z tábora v Letech na podzim 1942, kdy bylo do Osvětimi odvezeno na 600 Romů a povražděno, do osvětimských táborů byli odváženi Židé i Romové na základě rasových norimberských zákonů. V tom smyslu byly Lety předpřípravou Osvětimi a Buchenwaldu. Vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek jasně řekl: "Mně se zdá absurdní rozlišovat sběrný a koncentrační tábor. Z tábora v Letech byli posíláni vězni do Osvětimi. Vyhlazovací záměr byl jasný. beru (to) jako zpochybňování hrůz, které zažila část našeho národa".

Mikrobiolog František Patočka, který navštívil koncentrační tábor v Letech u Písku, po válce napsal: "Přede mnou se odkryl obraz, který co do hrůzy překonal všechny mé nejstrašnější představy o pekle." Děti, zasaženy skvrnitým tyfem, neměly co jíst a neměli vodu. Stravovací dávka se postupně snížila ze sedmi na čtyři koruny, neměly se čím přikrýt. Hromadně umíraly. Zbytek skončil v Osvětimi.

Zůstává otázkou, proč prezident Klaus zlehčuje vyhlazení českých Romů za nacistické vlády. Kopíruje českou společnost, která z menšin nejvíce nenávidí Romy. To mu přináší popularitu davů, je nejpopulárnější politik - k tomu se přidává jeho odpor proti Evropské unii. Kam tato politika ještě povede?