Elektrické kabely z nanotrubek

Hmotnost kabelů z nanotrubek je při stejných vlastnostech oproti běžným měděným drátům dnes asi jen šestinová. Vědci z Riceovy univerzity ale potřebovali k vytvoření kabelu tohoto typu splést dohromady miliardy tzv. dvoustěnových uhlíkových nanotrubek. Použitá dvoustěnná uhlíková nanotrubka se skládá ze dvou vrstev soustředně stočených listů grafenu - tedy rovinného pletiva vytvořeného z uhlíkových atomů. Výsledný spletený svazek pak kvůli izolaci obalili polymerem. Podařilo se jim tak vytvořit několik centimetrů dlouhý a velmi tenký drátek, kterým po několik dní ze sítě napájeli kompaktní zářivku, navíc bez ztráty kvality drátku.

Drátek z nanotrubek se také ukázal jako velmi odolný vůči korozi a teplotním změnám. Mezi vodivými materiály dosáhl druhé největší měrné vodivosti, tedy poměru vodivosti k hmotnosti použitého materiálu, hned po sodíku. Byl také podobně trvanlivý a pevný jako běžný měděný drát. Výzkumníci teď budou zkoumat, jak pokusné drátky z nanotrubek postupně prodlužit, a také budou zvyšovat vedený proud.

Použití kabelů a drátků z nanotrubek bude výhodné všude tam, kde záleží na hmotnosti materiálu. Tedy např. při stavbě letadel, kosmických lodí a aut, ale také u dlouhých podmořských kabelů, vrtných plošin a velkých průmyslových konstrukcí vůbec.

Zdroje: Rice University, Popular Science, PhysOrg, Nature