Egyptští křesťané se obávají budoucnosti
V únoru lidé celého světa sledovali boj Egypťanů za větší politické svobody. Z tohoto úspěchu se radovali Egypťané všech vyznání, tedy křesťané i muslimové, a za protektora nových pořádků byla označena armáda, která se nenechala vtáhnout do hry podobné tomu, co se pak odehrálo v Libyi. S několikatýdenním odstupem se však mnoha tamním křesťanům věci jeví jinak.
Nedávné události na káhirském Náměstí osvobození sledovaly stamiliony lidí v celém světě, a drželi Egypťanům palce. A všichni byli rádi, když se dozvěděli, že armáda nehodlá proti demonstrantům zasáhnout tak, jak se to pak stalo třeba v Libyi. Kamery světových televizí však už odjely, a mnoha Egypťanům se věci jeví jinak než ještě před pár týdny.
Egyptští křesťané, tedy Koptové, kteří tvoří více než deset procent populace země, se totiž čím dál častěji stávají objektem nenávisti a útoků, a to nejen za přihlížení, ale někdy i za asistence armády. Tyto incidenty však zůstávají stranou pozornosti světa, který se nyní soustředila na události v Libyi a Sýrii.
Mezi nejvážnější incidenty patří útok ze začátku března na kostel v jedné vesnici nedaleko Káhiry. Skupina muslimských radikálů zaútočila na tuto budovu, zapálila jí, poničila ostatky svatých, se kterými hrála fotbal, a nakonec kostel pomocí kladiv rozbila, a zbylé trosky prohlásila za mešitu. Zmíněná vesnice se už dříve vyklidňovala kvůli opakovaným únosům a znásilněním křesťanských dívek. Vyšetřením incidentu byl k údivu Koptů úřady pověřen radikální duchovní šejch Muhammad Hassan, který pak své závěry představil v televizi. Útok jednoznačně neodsoudil, a o křesťanech mluvil jako o dhimmi, což je islámský pojem z dřívějších dob, který označoval chráněnou, ale podřízenou menšinu, která musela za svou bezpečnost platit zvláštní daň. „Myslel jsem, že žijeme v zemi s ústavou a moderní politikou, a nikoli v Medině před 14 stoletími,“ komentoval to pak hořce jeden koptský aktivista.
Při jiném podobném incidentu přímo asistovala armáda a její vojáci zahájili na nesouhlasící Kopty palbu s výkřiky Bůh je veliký, což někteří komentátoři označili za projev skutečnosti, že i egyptská armáda byla již infiltrována islamisty. Armáda také střílela na velkou demonstraci egyptských křesťanů i muslimů, kteří přišli protestovat proti hanobení koptských kostelů a klášterů.
Protikřesťanské násilí se objevovalo už před pádem režimu, patřily k němu třeba pogromy na křesťanské vesnice nebo spíše zřídkavé teroristické útoky na kostely. Po svržení Husní Mubáraka se bezpečnostní situace značně uvolnila, protože nová vláda rozpustila část bezpečnostních složek.
Koptové jsou posledním vývojem velmi znepokojeni a stěžují si na skutečnost, že západní ani panarabské televize se o tyto události nezajímají, přestože demonstrace proti útokům na křesťany dosahují velkých rozměrů.
Koptští aktivisté ze Spojených států a dalších západních zemí proto vyzývají své vlády, aby podmínili pomoc, kterou nové politické garnituře v Egyptě poskytují, bojem proti nesnášenlivosti a ochranou křesťanů a koptských institucí.
