Efektivní léčba rakoviny bude dostupnější

RNDr. Michal Šimíček
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy RNDr. Michal Šimíček

Laureát ceny Neuron Michal Šimíček se svým týmem zkoumá procesy, které způsobují zhoubná onemocnění. Nová generace protirakovinné terapie zlevní a bude dlouhodobá.

Buněčná terapie přinese revoluci v léčbě rakoviny, nabízí totiž celou řadu výhod oproti současnému způsobu léčby - chemoterapii a biologické léčbě. Naučí buňky imunitního systému cílenou likvidaci nádoru. Je tedy mnohem efektivnější a má mnohem méně vedlejších účinků. „A navíc jsme schopni tuto terapii v rámci času různě programovat a přizpůsobovat tomu, jakým způsobem se nádor mění,“ říká Michal Šimíček z Fakultní nemocnice Ostrava.

Lékaři pracují v naprosté sterilitě a s různými typy rakovinných buněk

Vědci s buňkami pracují v takzvaném inkubátoru, v zařízení, ve kterém je teplota 37 stupňů Celsia a pětiprocentní koncentrace oxidu uhličitého. Tyto hodnoty je nutné udržovat, aby výzkumníci dosáhli správně úrovně vlhkosti. „Zde máme ve výživných médiích kultury rakovinných buněk, podíváme se na jeden z jejich druhů pod mikroskopem,“ popisuje své pracoviště Šimíček. „Buňky mají různý tvar, záleží totiž na tom, z jaké tkáně pocházejí. Toto byly buňky epitelu, byly tedy přisedlé na dně misky. Také pracujeme s buňkami, které naopak plavou, s krevními buňkami. To jsou takové malé zářící kuličky,“ popisuje doktor Šimíček. „Pracujeme s buňkami, které jsou velmi citlivé na infekce, houby, kvasinky, bakterie a viry, takže musíme pracovat v prostředí s vysokou úrovní sterility. Neustálé proudění vzduchu zabraňuje průniku organismů do prostoru, ve kterém s buňkami pracujeme.“

Laboratoř, ilustrační foto

Když pochopíme strategii nádoru, vypilujeme strategii boje proti němu

Pracoviště nese název Blood Cancer Research Group, většina jeho pracovníků totiž pochází ze zahraničí. Česky by ho bylo možné nazvat Výzkumné pracoviště krevních nádorů. „Naším primárním cílem je jednak základní výzkum, snažíme se pochopit, jak nádor vzniká, jak získává odolnost vůči léčivům, a následně vyvíjíme takzvané buněčné terapie, novou generaci protirakovinné léčby,“ upřesňuje doktor Šimíček.

V současnosti probíhají pilotní studie. Tato léčba zatím není příliš využívána, je totiž extrémně nákladná. „Náklady na jednoho pacienta se pohybují kolem 10 až 15 milionů, byť se jedná o jedinou dávku,“ říká doktor Šimíček. „Pro dokonalou léčbu by těch dávek muselo být několik.“ 

Cílem našeho výzkumu je také dramaticky snížit náklady na tento typ léčby, aby byla dostupnější širokému spektru pacientů.


RNDr. Michal Šimíček

Když budeme umět buňky zapnout, musíme je umět také vypnout 

Už po Novém roce začnou na klinice hematologie Fakultní nemocnice Ostrava pacientům podávat buněčné preparáty v rámci klinické studie. Hematolog Zdeněk Kořístek dodává, že klinický tým Michala Šimíčka umí velmi přesně manipulovat s genetickou informací buněk. „Ty pak dokážou na svém povrchu nosit receptor, který přesně identifikuje strukturu v nádorových buňkách, případně dokáže změnit genetickou informaci tak, aby buňka byla aktivována,“ vysvětluje Kořístek. Buňka je pak pro zabíjení nádorových buněk lépe vybavena. 

Zároveň je ale možné, že v těle dojde k toxickém stavu a buňky začnou být pro své okolí nebezpečné. „V tu chvíli je potřeba umět je vyřadit z provozu, proto se do nich vkládá ještě takzvaný sebevražedný gen. Po podání určitého typu léků tyto imunitní buňky, které začnou zlobit, v podstatě spáchají hromadnou sebevraždu,“ vysvětluje nouzový mechanismus Kořístek.

Velká naděje na dlouhodobou léčbu

Účinnost této léčby je velmi vysoká, přesto se nepoužívá jako léčba první volby. Je určena pouze pro pacienty, kterým se onemocnění vrací a jejich prognóza by bez buněčné terapie byla špatná. Jsou to imunitní buňky vybavené tak, aby rozeznaly pouze jeden jediný unikátní typ nádoru a aby ho následně zabily. 

Při tomto postupu jde o to, že používáte vysoce cílenou léčbu, která navíc má určitou paměť podobně jako očkování. Nové imunitní buňky v pacientovi ideálně přežívají měsíce, ale třeba i rok. Pokud má onemocnění snahu se vracet, jsou tyto nové protinádorové buňky schopny ho likvidovat se stejnou systémovou efektivitou jako na počátku.


RNDr. Michal Šimíček

Zatím se buněčná léčba užívá pro hemato-onkologická onemocnění, v budoucnu by ale také mohla být využívána i proti nádorům jiných tkání

Spustit audio
autoři: Andrea Skalická, Marek Kuchařík|zdroj: Český rozhlas