Eduard Freisler: Jaká je Venezuela po volbách?
O Venezuele se často říká, že je to země emocionální horské dráhy. Když už se zdá být všechno ztraceno, zrodí se naděje na zvrat, než opět přijde prudký pád. Poslední pokus o vzlet, který skončil krachem, je ale obzvlášť bolestivý. A možná fatální.
Bylo to poprvé za čtvrt století, kdy to vypadalo na vítězství opozice v prezidentských volbách. Ostatně, naznačovaly to všechny průzkumy.
Čtěte také
Podle toho zadaného španělským deníkem El País měl opoziční kandidát Edmundo Gonzalez vyhrát až o 40 procentních bodů. Případný triumf Madura prestižní list zhodnotil jako vítězství, které by bylo možné dosáhnout pouze za cenu masivního podvodu.
Světová média mluvila o tom, že revolučnímu hnutí známému jako chavismo, pojmenované po zakladateli venezuelské socialistické revoluce Hugo Chávezovi, hrozí možná i odchod do historie.
Ulice venezuelských měst včetně těch, která se nacházejí v oblastech léta považovaných za bašty revoluce, se plnily příznivci opozice. Přicházeli sice podpořit Gonzáleze, všem ale bylo jasné, že se lidé především přimknuli k hybatelce tohoto občanského odporu žíznivého po změně.
Měla to být ona, María Corina Machado, která se měla zasloužit o svržení socialistů. Režim ji sice na 15 let zakázal politickou činnost, její vliv a pověst ale i tak vdechly voličům opozice do žil novou energii a nadšení.
Zvítězil opět Maduro?
V konečném zúčtování se to ale neprojevilo. Národní volební rada prohlásila v noci z neděle na pondělí za vítěze Madura, měl získat 51 procent hlasů, González 44 procent.
Čtěte také
Machado výsledky neuznala a za nového prezidenta rezolutně označila Gonzáleze s tím, že ve skutečnosti získal 70 procent hlasů a že vyhrál v každém z 23 federativních států, na které je Venezuela administrativně rozdělena.
Machado vyzvala Venezuelany, aby obsadili volební místnosti a dožadovali se informací ohledně volby v daném místě. Měly by tam totiž existovat papírové záznamy, které by měly korespondovat s elektronickými výsledky.
Tato iniciativa ale zřejmě nemá šanci na úspěch. Režim je nevydá a za Madurem nadále stojí nejen byrokratický aparát země ale především armáda, tajné služby, polovojenské jednotky a kubánští agenti. Srocování davů před volebními místnostmi, tak může vést jen k prohlubování frustrace a zoufalství a v horším případě k propuknutí násilí.
Nepomohou ani výzvy směrem k mezinárodní komunitě. Státy Jižní Ameriky Madura zřejmě nanejvýš odsoudí, jiné se za něj postaví. Spojené státy mají co dělat samy se sebou v době, kdy se blíží jejich vlastní prezidentská volba a jednou z převládajících emocí tamního elektorátu je strach o existenci americké demokracie.
Zřejmě emigrují miliony lidí
Svět se možná bude muset Venezuelou dále zabývat. Očekává se totiž, že dojde na další imigrační vlnu. A téma migrace – zvlášť v USA – je jedním z klíčových volebních témat.
Čtěte také
Zatím z Venezuely za vlády Madura prchlo na 8 milionů lidí, další miliony se mohou dát do pohybu. To se ale diktatuře vlastně tak trochu hodí. Z Venezuely totiž zřejmě utečou další kritici a odpůrci Nicoláse Madura.
Je to jednoduše trpké a zničující. Představitelé režimu před volbou mluvili o tom, že mají dost hlasů na vítězství. Doprovázeli to nejen klasickým revolučním patosem, ale oním známým výsměchem, v němž se skrývá jejich nesnesitelná nadřazenost a cynické opovržení opozicí.
Venezuela se mohla v neděli vymanit z permanentní revoluce, byť to asi byla bláhová představa. Teď ji nejspíš čeká – alespoň co se životnosti týče – osud té kubánské.
A nakonec ve Venezuele tak jako na Kubě zbyde jen pár otlučených zdí s revolučními malůvkami, které režim pro blaho puebla občas přemaluje.
Autor je publicista, dlouhodobě sleduje dění v Latinské Americe
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
