Dvoufázový počátek čínského zemědělství
Mezinárodní tým archeologů při výzkumu domestikace zemědělských plodin v Číně využil neobvyklý zdroj informací - psí a prasečí kosti.
Neolitické sídliště kultury Dadiwan v severozápadní Číně bývá pokládáno za jedno z center časného zemědělství ve východní Asii. Našlo se zde množství kostí psů a prasat, které nyní analyzoval tým amerických a čínských vědců. Výsledky izotopové analýzy kostí ukazují, že domestikace zvířat a rostlin zde probíhala ve dvou fázích. První, nepříliš intenzivní, proběhla u neolitických lovců a sběračů v době před 7900 až 7200 lety. Kosti lidí a psů z tohoto období mají izotopový podpis, který ukazuje, že v potravě bylo velké množství prosa setého (Panicum miliaceum). Lidé jej zřejmě vyšlechtili z místních rostlin a pěstovali v dostatečném množství k tomu, aby se oni i jejich psi uživili. Kosti prasat o krmení prosem nevypovídají, takže šlo zřejmě nešlo o domácí zvířata, ale ulovené divoké kance.
Druhá fáze rozvoje zemědělství nastala před 6500 až 5900 lety, kdy lidé, psi a nyní už domestikovaná prasata jedli nejen proso, ale také další obilninu bér italský (Setaria viridis spp. italica). K její kultivaci podle článku v Proceedings of the National Academy of Sciences došlo dále na východ a do oblasti se dostala s příchodem lidí z kultury Jang-šao, kteří měli vyvinutější zemědělství.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
