Dva vrcholy návštěvy papeže v Polsku

Zvlášť poté, co byl do čela církve zvolen Jozef Ratzinger, kardinál německého původu. Ačkoli představitelé obou zemí mluví o bezproblémovém sousedství, není neobvyklé, že to ve vzájemných vztazích občas zahřmí, i když ne na té nejvyšší státní úrovni, která se tím vším potom musí zabývat. A to většinou v souvislosti s historií. Podobně jako z poválečného Československa, byly z Polska přesídleny miliony Němců a zvlášť tehdy, když se ozývají radikálnější představitelé německého Svazu vyhnanců, kteří jako by nechtěli vidět zločiny, kterých se nacisté dopustili v Polsku za války, vyvolává to na sever od nás nervozitu a podrážděné reakce.

Papež německého původu Benedikt XVI byl však Poláky přijat více než vřele. Ti si cenili i skutečnosti, že hlava katolické církve, která na rozdíl od Jana Pavla II do zahraničí zatím příliš necestuje, vykonala hned po rodném Německu návštěvu právě v Polsku. Nejprve se sešlo na varšavském Pilsudského náměstí 300 000 věřících a to navzdory nepříznivému počasí. V neděli se pak na pláni u Krakova, dlouholetého působiště kardinála Karola Wojtyly, což bylo skutečné jméno Jana Pavla II, sešel milion lidí. Když pak Benedikt XVI prohlásil, že Krakov Karola Wojtyly je i jeho Krakovem a poděkoval věřícím za vřelé přijetí, vyvolalo to mezi shromážděnými vlnu nadšení. Mše u Krakova a pobyt ve Wadowicích, rodném města Jana Pavla II, považují v Polsku za vrchol čtyřdenní návštěvy.

V zahraničí podle očekávání největší ohlas vyvolal pobyt papeže Benedikta XVI v bývalém nacistickém koncentračním táboře Osvětim-Březinka. "Nemohl jsem sem nepřijet, prohlásil papež Benedikt XVI. Jan Pavel II tu byl jako syn polského národa, já sem přicházím jako syn národa německého.

V místě, kde bylo zavražděno německými nacisty přes milion lidí, papež znovu otevřel během motlitby otázku: " Bože, proč si mlčel a proč si to tehdy dopustil?". Dodal, že dodnes umírají ve světě miliony lidí, následkem egoismu, lhostejnosti a oportunismu. Podle jeho slov bývá často ohrožen mír, protože jedni Boha odmítají a druzí zneužívají jeho jména k ospravedlnění zločinů vůči nevinným lidem.

"Byl to důkaz nejvyššího stupně morálního instinktu" prohlásil v souvislosti návštěvu papeže v nacistickém koncentračním táboře jeho někdejší vězeň, bývalý polský ministr zahraničí, profesor Wladyslaw Bartoszewski. Podle většiny komentářů byla návštěva Osvětimi signálem Polákům a celému světu, že si je papež jako Němec vědom zločinů, kterých se jeho krajané během druhé světové války dopouštěli.

Pro Poláky je to zadostiučinění i proto, že už řadu let bojují proti tomu, aby se nacistické koncentrační tábory, ležící na území okupovaného Polska, označovaly, jako v některých historických studiích, za polské vyhlazovacími tábory.

To často, zvláště u mladší generace, která druhou světovou válku a nacismus zná jen z učebnic, může vyvolat zdání, že tyto strašlivé továrny na smrt zřídili Poláci. Jejich snaha byla citelná zvláště loni, během akcí, spojených se šedesátým výročím osvobození osvětimského tábora Rudou armádou. Ačkoli mnozí z Poláků, zejména ve vztahu k Židům, nemohou mít čisté svědomí, faktem zůstává, že zařízení typu Osvětimi-Březinky vytvořili a řídili němečtí nacističtí okupanti. Vůči Polákům, jejichž země byla rozdělena a okupována nejen Němci, ale i Sovětským svazem a jako stát fakticky v době války neexistovala, je proto označení polské vyhlazovací tábory poněkud nespravedlivé a hlavně zavádějící. Nacistickou okupaci navíc zaplatily životem statisíce z nich.

Na závěr citát z materiálu o papežově návštěvě v Polsku, který dnes otiskl německý deník Tagesspiegel. Benedikt XVI podle něj prolomil ledy v německo polských vztazích. Papež se podle stejného zdroje postavil čelem německé odpovědnosti za zločiny, které jsou spojovány s pojmem Auswitz-Birkenau, nebo chcete li Osvětim-Březinka. Deník konstatoval, že pro polskou vládní koalici, jejíž část z řad nacionalistů a populistů se občas snaží získat body antisemitskými výroky, bylo setkání s německým papežem, volajícím po usmíření, určitě poučnou zkušeností.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání