Dva na houpačce
Prezidentská kampaň ve Spojených státech se těsně přiblížila k rozhodující mezi, k jakémusi pomyslnému Rubikonu nebo, jak říkají Američané, k bodu, z něhož není návratu. Až ho překročí, budeme znát jména posledních dvou finalistů celého maratonu.
Zatímco republikánského senátora Johna McCaina může ze závodu vyřadit jen zázrak nebo nehoda, u demokratů je situace stále složitá a dvojsečná.
Soutěžení mezi Hillary Clintonovou a Barackem Obamou se dostalo do žhavé fáze a jejich vzájemná rétorika se přiostřuje. Během televizních debat v Jižní Karolíně soupeři si to málem rozdali na pěsti. V sále panovala taková vřava a tartas, že nebylo slyšet ani slova. Na televizním utkání v Hollywoodu, kde co posluchač, to hvězda, Clintonová a Obama se manifestačně usmířili a se skřípění zubů si podali ruce, avšak hrot nesmiřitelného zápasu tím neulomili. Hillary nabídla Barackovi utkávat se před kamerami týden co týden, avšak ten návrh rezolutně odmítl: nemá to zapotřebí, ba naopak, čím méně se s ní hádá, tím více bodů získává. Po posledních primárkách na zámořských územích a mezi demokraty žijícími v cizině Obama již má o chlup navrch, avšak vyhráno zatím není. Jeho vedení je nejisté a zejména lidnatý Texas může mnohé změnit. Nelze zcela vyloučit ani nerozhodný výsledek - to je v případě, že žádný z kandidátů si nezajistí potřebných 2025 volitelských hlasů a závěrečný nominační sjezd by byl bojovný. Situace je o to složitější, že neformální stranický lídr Bill Clinton nemůže z podstaty věci zůstat neutrální - podílí se přece aktivně na kampani své ženy. Zdá se, že jeho aktivita již začíná lézt Američanům na nervy. Barack Obama se v jedné z televizních debat vyjádřil znechuceně: "Někdy je těžké poznat, kdo je vlastně mým soupeřem." Jeden z posluchačů položil Hillary rétorickou otázku: "Když už teď nejste schopna kontrolovat svého manžílka, pak jak to chcete dokázat, až zase bude v Bílém domě?"
Za těchto podmínek neformální vůdcovství bylo přiznáno Albertu Goreovi, jakožto druhému nejváženějšímu nositeli stranické legitimace. Novináři z deníku New York Times vyčmuchali, že nedávno proběhla porada nejužšího okruhu demokratů za účasti Gorea. Názor polovičního nositele Nobelovy ceny míru by mohl rozhodujícím způsobem ovlivnit ty z volitelů, kteří nejsou vázáni svými voliči nebo byli zvoleni za odstoupivšího Johna Edwardse. Avšak bývalý viceprezident žádné doporučení nedal, neboť doufá, že finalista přece jen v průběhu klání bude vygenerován přirozenou cestou. Okatě neutrálně se chová také John Edwards a zatím nehodlá žádnému ze soupeřů nabídnout lasy svých 26 volitelů. Minulý víkend Barack Obama navštívil Edwardse na jeho ranči v Severní Karolíně ve snaze získat ho na svou stranu. Setkání bylo přísně utajené, avšak místní televizní společnost upozorněná nějakým informátorem natočila z vrtulníku jejich pevné mužské objetí. Edwards, když pochopil, že schůzka nezůstala utajena, odmítl cokoli Obamovi přislíbit.
Existuje také varianta, na níž se moderátor hollywoodských televizních debat zeptal obou dvou uchazečů přímo a bez vytáček: proč vlastně nechtějí utvořit "tým snů" - Obama coby prezident a Clintonová coby jeho vice nebo naopak, Clintonová jako jednička a Obama do počtu? Otázka vyvolala nadšení všech přítomných - až na samotné hlavní aktéry. Obama řekl, že mezi první a druhou kombinací je přece jen zatracený rozdíl a zahrnul Clintonovou komplimenty. "Zdá se, že Hillary přece jen zůstává na vašem shortlistu," nenechal se odbýt moderátor a měl na mysli, že Barack o ní stále uvažuje jako o dvojce, pokud vyhraje nominaci. Obama odvětil vyhýbavě: "Mít ji na svém shortlistu, to by chtěl každý." Hillary tázána na stejnou věc, vřele poznamenala, že se podepisuje pod každým Obamovým slovem.
Potíž je v tom, že ještě nějakou dobu Clintonová a Obama budou muset po sobě házet špínu, což neulehčí jejich pozdější soužití v "týmu snů". Tak třeba v posledním televizním utkání v texaském městě Austin, které vysílal kanál CNN 22 února, se Hillary povedl docela ostrý výpad, když Baraka obvinila v podstatě z plagiátu. "Když už jste vsadil ve své kampaní na prázdná slova, tak by to měla být aspoň vaše vlastní slova, řekla. Ale opisovat celé odstavce z cizích projevů - to není změna, které můžete důvěřovat. To je změna, kterou si můžete oxeroxovat". Další zádrhel je v tom, že ke stejnému spojení je před časem nabádal kubánský diktátor Fidel Castro, takže vysněné dvojspřeží bude vnímáno tak trochu jako naplnění jeho škodolibé rady na adresu nenáviděné Ameriky. Není však jisté, že listopadové prezidentské volby "revolutionario" z Ostrova svobody ještě bude moci osobně sledovat.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.