Druhé kolo bitvy o Teličku?

22. červenec 2004

Mnohé nasvědčuje tomu, že se původně dramaticky vyhlížející situace po Špidlově rezignaci uklidňuje a spěje se k příslovečnému "pokračování v krasojízdě", jen s menšími kosmetickými úpravami. Všechny tři koaliční strany už s tím souhlasily a pozoruhodný byl způsob, jakým toho dosáhl příští premiér Gross u politiků své strany, donedávna tak nejednotné- Ať si o Grossovi myslíme co chceme, zřejmě mu nelze upřít talent pro užívání mocenské technologie. Co má v úmyslu ještě s vládou během zbylých dvou let do voleb dokázat, je doposud nejasné. Ale zdá se, že by si uměl vyjednat souhlas sociálních demokratů i pokud by šlo o nějaké další, třebaže asi střídmější reformní kroky.

I Gross si chce papírově pojistit podporu vzniku staronové koaliční vlády, i když jistě dobře ví, že jde jen o nezávaznou formalitu, kterou lze kdykoli zapřít ve jménu nějaké zdánlivě ušlechtilejší vize, jakou je kupříkladu představa silně sociálního státu. Nicméně podpisů zákonodárců ČSSD utěšeně přibývá a podle čtvrtečních informací České tiskové kanceláře jich z celkového počtu sedmdesáti zbývá jen pět, do konce týdne přibudou prý další tři a pro poslední si asi předseda sněmovního frakce Ibl pojede za dvěma poslanci do nemocnice - aspoň bude důvod ke kolegiální návštěvě. Zbývá jen dodat, že lidovci i unionisté dodat podpisy slíbili a zdá se, že jim není proč nevěřit. Pro nyní jednotnější klub Unii svobody jde o vysloveně existenční záležitost a KDU neměla s loajalitou k vládě během posledních dvou let žádný problém.

I když se ovšem se sociálními demokraty občas v něčem neshodla. Například v osobě prezidentského kandidáta, což nakonec vedlo ke koaliční prohře. A lidovci také nesouhlasili s instalací Pavla Teličky ve funkci Evropského komisaře. Lidovecký předseda Kalousek hovořil o nepřijatelné Teličkově komunistické minulosti a skoro se zdálo, že jde jen o cosi zástupného, neboť komisař nemohl stihnout vzhledem ke svému mládí udělat v KSČ nějakou kariéru. Člověka napadalo, že buď jen Kalousek sbírá laciné body za zásadovost, anebo že přemýšlí, kam dříve či později odklidí vnitrostranického rivala Svobodu a zároveň si expředsedovy věrné uchlácholí. Funkce Eurokomisaře je dobře viditelná, Svoboda by ji zřejmě plnil důstojně a strana by měla svého pravověrného člověka v pomyslné "evropské vládě".

V souvislosti s rekonstrukcí vlády přichází Kalousek s výtkami proti Teličkovi znovu, ale o Svobodovi zatím nemluví. Přesto tento nápad může za celou nově rozehranou partií docela klidně být. Zatím se Kalousek zmiňuje o odstupujícím premiérovi Špidlovi. Ve čtvrtek řekl, že Špidla je na rozdíl od Teličky osobností s politickým profilem a politickou vahou a podle některých informací je už prakticky ruka v rukávu - Špidlovi prý stačí kývnout a už je vlastně v Bruselu. Post eurokomisaře mu prý totiž už nabídl Stanislav Gross. Špidla je jistě v pokušení na návrh přistoupit, neboť se mu zřejmě na summitech unie líbilo a údajně si na nich také dobře vedl, včetně nedávné schůzky v Irsku, kde v čele reprezentantů malých zemích vydobyl jisté ústupky států velkých. Na druhé straně ale také víme, že Špidla je osoba ne zcela předvídatelná a tak možná radši zůstane na domácím poltickém poli a vyhne se nařčení, že přijal lukrativní "trafiku".

V takovém případě by Kalousek určitě s velkomyslným gestem vytáhl coby kandidáta Svobodu. Nu a pokud by paradoxně řečeno "budoucí expremiér" Špidla přece jen eurokomisařský úděl přijal, Kalousek může prosazovat, aby Svoboda dál seděl v Černínském paláci. Opět tak učiní dojem na svobodovské křídlo a nadto dobře ví, že strana lepšího šéfa diplomacie nabídnout momentálně nemůže. Zda by se s tím ovšem smířil současný předseda dolní komory sněmovny Zaorálek, který se na zahraniční politiku specializuje už dlouhodobě, není vůbec jisté. V tom případě si ale Kalousek může mýt ruce - snažil se, jenže proti mnohem silnějším sociálním demokratům to prostě nešlo. Pozvolný Svobodův ústup započne a to nynějšímu předsedovi strany jistě vadit nebude.

Spustit audio