Drolení klubu ČSSD

Alespoň na veřejnosti vyhlašovali politici ochotu dohodnout se na programu i na složení nového kabinetu. Spory se vedly především o to, zda ministerská křesla obsadí pouze občanští a sociální demokraté spolu s lidovci, nebo zda do vlády pustí i představitele zelených. Poněkud stranou zájmu veřejnosti zůstaly výroky několika sociálních demokratů, kteří se ve sdělovacích prostředcích přikláněli spíše k variantě, aby ČSSD umožnila vznik vlády ODS, KDU-ČSL a Strany zelených a sama zůstala v opozici.

Podle očekávání takováto slova nezůstala bez povšimnutí vedení sociální demokracie. Na uzavřeném jednání poslaneckého klubu došlo k mytí hlav rebelů. Po jeho skončení pak tito poslanci raději na novinářské dotazy odmítli odpovídat. Miloš Melčák po jednání klubu k zástupcům sdělovacích prostředků pouze prohodil, cituji: "Můj názor v tuto chvíli skončil," konce citátu.

Na člověka z vnějšku to mohlo působit tak, že rebelové dostali pořádně přes prsty a že slíbili poslušnost. V této souvislosti se nešlo vyhnout ani spekulacím, zda informace z před čtrnácti dny neměla přece jenom pravdivý základ. Tedy, zda skutečně neexistuje v řadách sociální demokracie skupina lidí, které nevyhovuje zamířit do společné vlády s ODS a jako menší zlo by byla ochotna umožnit vznik trojkoaliční vlády.

Dnešní rozruch kolem poslance Miloše Melčáka takovouto teorii svým způsobem posílil."Současnou politickou krizi je nutné ukončit spíše cestou netolerance činů vlády vítěze voleb než netolerováním jejího vzniku," uvedl poslanec. Jeho názor podle něj sdílejí i další sociální demokraté - jejich jména ale nesdělil, protože je nechtěl vystavit nátlaku.

Sám Melčák pro internetový deník Aktuálně cz. popsal podivné praktiky, kterým byl v poslední době vystaven. Šlo prý o pokus o jeho diskreditaci. Konkrétně šířením informací, že za loajalitu vůči sociální demokracii požaduje mimo jiné vliv na Státní fond dopravní infrastruktury a na jeho padesáti miliardový roční rozpočet. Pro Aktuálně cz. Melčák zároveň řekl, že mu Jaroslav Tvrdík mezi čtyřma očima položil otázku, zda by na jeho názorech mohlo něco změnit, kdyby byl odměněn nějakou funkcí.

Melčák jakékoli podobné pohnutky odmítá a tvrdí, že mu jde pouze o levicové principy sociální demokracie a kvůli nim odmítá spolupráci s ODS. Vzhledem k tomu, že jeho jméno se ani nemihlo v souvislosti s nějakým skandálem, může se stát Melčák pro sociální demokraty tvrdým oříškem. Přimět ho k poslušnosti připomenutím nějakého hříchu půjde podle všeho těžko. Navíc Melčák patří k příznivcům Miloše Zemana. A o něm se spekuluje v souvislosti s tím, že právě jeho osoba by mohla zaštiťovat odbojné poslance.

Zkrátka tito lidé patří do jiné kategorie, než Michal Pohanka, který klub opustil před několika týdny. Jeho jméno se objevilo v souvislosti s problémy kolem výstavby Centra klinického výzkumu u sv. Anny v Brně, nebo v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů. Takže v souvislosti s jeho krokem se dalo celkem reálně uvažovat o tom, že mohl být někým vydírán a že i do budoucna mohou být jeho kroky případným vydíráním ovlivněny.

Když už je řeč o drolení klubu sociální demokracie, tak se nelze ubránit dojmu, že v české politice začínají hrát čím dál tím významnější roli různé formy nátlaku. Jakoby vyjednávači sázeli spíše na černou práci svých lidí, než na argumenty o průniku programů stran a na vytváření přirozených koalic. A to se netýká pouze případného přetahování poslanců z řad protivníka, ale také umlčování oponentů ze vnitř jednotlivých stran.

Takovéto praktiky, které mohou podle nejrůznějších náznaků dosavadní jednání o nové vládě provázet, pak dávají argumenty spíše těm, kteří tvrdí, že v poměrech české politické kultury by jakákoli forma spolupráce ODS a ČSSD na vládní úrovni byla pro kvalitu demokratického systému spíše škodlivá než užitečná.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .