Drogové války udělaly z Mexika druhou nejnebezpečnější zemi na světě

Jen v roce 2016 tam přišlo o život 23 tisíc lidí. V Sýrii to bylo podle zpráv CNN 50 tisíc lidí.

Zprávu o počtu násilných úmrtí vydal v úterý Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS). „Výsledek je překvapivý, zvlášť když vezmeme v úvahu, že v Mexiku jde většina úmrtí na účet malých osobních armád, nikoli velkého konfliktu,“ říká generální ředitel institutu John Chipman.

„Boje v Iráku a Afghánistánu si loni vyžádaly 17 respektive 16 tisíc životů. Mnohem více obětí násilností je ale v Mexiku a Střední Americe, přestože mezinárodní komunita to příliš nevnímá,“ cituje mexický server Yucatan Times editorku výzkumu Anastasii Voronkovou.

Počet úmrtí v Mexiku navíc každým rokem roste. Předloni přišlo o život 17 tisíc lidí, tedy o 5 tisíc méně, v roce 2014 pak v uvozovkách „jen“ 15 tisíc. Počet vražd přitom roste ve 22 z 32 mexických států. Nejde tedy jen o nějaké specifické území.

Čtěte také

„Největší nárůst úmrtí jsme zaznamenali ve státech, které byly klíčovým dějištěm války mezi soupeřícími a stále více roztříštěnými kartely. Násilností přibývá, když se tyto kartely snaží ovládnout území konkurence a zajistit si monopolní postavení na pašeráckých cestách,“ dodává Voronková.

Příliš velký byznys

Podle amerického Ministerstva vnitřní bezpečnosti vydělávají mexické kartely ročně mezi 20 až 30 miliardami dolarů na drogách dodávaných do Spojených států. Rivalita mezi konkurenčními skupinami ale dopadá i na civilisty, kteří nemají s narkotiky nic společného. Umírají všichni: náhodní svědci, lidé, kteří se odmítli k mafii přidat, migranti, novináři i vládní úředníci, upozorňuje server Yucatan Times.

A proč se dění v Mexiku neobjevuje na stránkách mezinárodních serverů a novin? Podle Jacoba Parakilase z think-tanku Chatham House spočívá největší problém v tom, že se nejedná o válku v klasickém slova smyslu. Účastníci většinou nemají žádné politické cíle. Nechtějí odtrhnout část území ani si vynutit vznik nového státu. Nedochází k velkým vojenským operacím ani k leteckým útokům.

Zabavené peníze z obchodu s drogami|foto: Americký protidrogový úřad DEA, CC0 Public domain

Mexiko je také jednou z nejnebezpečnějších zemí pro novináře. Stávají se tam záměrnými terči. Útoky na ně fungují jako odstrašující příklad, který omezuje zpravodajství o podobných událostech.

Prcek čeká na soud

Server Yucatan Times ale zdůrazňuje, že v boji s drogovými kartely přichází i úspěchy. Tak například 2. května zadrželi v Mexico City vysoce postaveného šéfa mexického drogového kartelu Sinaloa Dámasa Lópeze Núñeze. Podle úřadů bude čelit obviněním ve Spojených státech.

Jeho zatčení navazuje na lednové vydání Joaquína Guzmána, který vedl zmíněný kartel Sinaloa. Ten patřil k největším pašeráckým organizacím na světě. Guzmán přezdívaný El Chapo, Prcek, dnes čeká na proces v New Yorku, kde proti němu má být vzneseno 17 obvinění týkajících se importu a distribuce narkotik i vražd.

Pozitivní zprávou, kterou výzkum přinesl, je alespoň to, že počet celosvětových úmrtí v důsledku konfliktů klesá už druhý rok po sobě. V roce 2014 zahynulo na světě v důsledku násilí 180 tisíc lidí, o rok později klesl tento počet na 167 tisíc a loni se snížil na 157 tisíc.

Mexický narkobaron Joaquín Guzmán vydaný do Spojených států|foto: CC0 Public domain

Podle Voronkové ale přesto mnozí civilisté kvůli válce čím dál více trpí. Jen v Sýrii muselo kvůli bojům opustit své domovy na 900 tisíc lidí. Vysoká čísla se týkala i Afghánistánu a Iráku, připomíná na závěr mexický server Yucatan Times.