"Drobnosti" z vědy a techniky

Nejvýkonnější odsolovací zařízení
V izraelském Aškelonu má být uvedeno do provozu největší odsolovací zařízení mořské vody na světě. Odsolováním vody ze Středozemního moře se ročně získá 108 milionů metrů krychlových pitné vody pro 1,4 milionu obyvatel. Zařízení, které staví firma Veslia Water, bude využívat technologii inverzní osmózy, jejíž princip spočívá v "protlačování" mořské vody pod vysokým tlakem různě hustými membránami. Tímto způsobem se koncentrace iontů solí v mořské vodě sníží až tisíckrát a z vody se odstraní dokonce i některé bakterie a viry.

Rattenberg bude mít sluníčko
Tyrolská vesnice Rattenberg, ležící na úpatí hory Stadtberg, kam kvůli horskému velikánu celou zimu neproniknou sluneční paprsky, se snad konečně dočká více světla. V roce 2007 bude v okolí rozmístěno 30 heliostatů, tj. zrcadel, odrážejících světlo slunce stále stejným směrem bez ohledu na otáčení zeměkoule a používaných především ve sluneční astronomii. Heliostaty odražené sluneční paprsky budou nasměrovány na pevně zabudovaná zrcadla umístěná na svahu hory Stadtberg, která je dále odrazí směrem na Rattenberg. Jeho obyvatelé se tak poprvé v historii obce dočkají i v zimním období slunečního světla, byť pouze odraženého.

Užitečné výfukové plyny
Britští konstruktéři vyvinuli zařízení nazvané TIGERS (Turbogenerator Integrated Gas Recovery Systém), které umožní zásobovat různou elektrickou výbavu automobilu elektrickou energií. TIGERS využívá výfukové plyny k pohonu turbíny propojené s alternátorem a jeho aplikací se ušetří 5-10 % spotřeby benzínu či nafty. Dosahuje výkonu 6 kW, což bohatě postačuje například pro fungování velkých chladírenských vozů, pojízdných míchaček betonu nebo čerpadel cisternových vozů.

PET-lahve jako palivo?
Australská výzkumná pracovnice Veena Sahajwalla, odbornice na metalurgii z univerzity v Sydney, vyvinula technologický proces, jehož uvedení do praxe by mohlo být zajímavé jak z ekologického, tak z ekonomického hlediska. Navrhuje totiž spalovat výrobky z polyetylenu (především lahve a tašky) ve vysokých pecích oceláren, kde by jednak nahradily uhlí jako zdroj uhlíku a následně posloužily jako palivo. Nakonec by shořely v žáru 15000 °C, což je teplota dostatečně vysoká na to, aby se podstatně redukovaly toxické zplodiny hoření, jako jsou např. dioxiny, které v jistém množství vznikají v "klasických" spalovnách odpadů. Autorka projektu soudí, že by se tímto způsobem ušetřila až jedna třetina uhlí spotřebovávaného v ocelárnách.

Pramen: Science et Vie, II/2006