Dostává se Polsko z vládní krize?

Tyto strany tak zřejmě budou od nynějška tvořit tichou, ale možná i skutečnou koalici v polském Sejmu. Tam je situace komplikovaná už od zářijových parlamentních voleb. Vítězná strana Právo a spravedlnost, která sama sebe charakterizuje jako konzervativní, nicméně její program má silné sociální aspekty, což nakonec rozhodlo mezi voliči v její prospěch má ve čtyř set šedesátičlenném Sejmu, jen 155 poslanců. Původní plány hovořily o vytvoření koalice s liberální Občanskou platformou. Ta byla považována za favorita voleb, jenže nakonec skončila až druhá. Při jednáních o koalici se ukázalo, že se obě uskupení nedohodnou, jednak kvůli rozdílům v hospodářském programu- mimo jiné proto, že vítěz voleb rezolutně odmítá myšlenku rovné daně, což je pilíř programu Občanské platformy -, ale rovněž proto, že si druhá strana kladla i po své porážce požadavky vítěze. Mimo jiné požadovala většinu ministerských postů.

O tom, že se Právo a spravedlnost bude chtít opřít o Sebeobranu radikálního populistického vůdce Andrzeje Leppera, Ligu polských rodin a lidovce se hovořilo už několik týdnů. Menší strany se snažily pro sebe získat co možná nejvíce výhod. I Andrzej Lepper, vůdce rolnických protestů a nevypočitatelný populista pro sebe žádal post místopředsedy vlády. Premiér Kazimierz Marcinkiewicz i předseda Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyňski sice jednali, ale nenechali se zatlačit do kouta. Kdyby totiž včera Sejm neschválil rozpočet, bylo velmi pravděpodobné, že by prezident Lech Kaczyňski rozpustil parlament a vypsal na jaro nové volby. Ty by zřejmě vyzněly v neprospěch zmíněných menších stran, které se takové možnosti zalekly a zejména proto nakonec hlasovaly pro.

Co se teď může stát? Na pátek je ohlášena schůzka vládní strany se zástupci uskupení, která podpořila rozpočet. Má se jednat o vytvoření "paktu stability," který by garantoval vládě za určitých podmínek stabilní podporu a možnost dlouhodobějšího řízení země a také to, co nynější spojenci od vlády mohou očekávat jako kompenzaci. Návrhů se objevilo několik, nicméně na konkrétní výsledek je nyní v Polsku nutné čekat až do konce jednání. Řada optimisticky odhadovaných schůzek a plánů na spojenectví se v minulých týdnech se často z hodiny na hodinu bortila jako balíčky z karet.

Cestu státního rozpočtu na stůl prezidenta, který jej musí nejpozději prvního února podepsat, může nyní ještě zkomplikovat hlasování v Senátě. Zejména Občanská platforma, jejíž poslanci hlasovali společně s postkomunisty proti návrhu, tvrdí, že rozpočet je nesmyslný, příliš nákladný a je třeba jej v Senátu poopravit. Určité pochybnosti o některých položkách měl dokonce i premiér Marcinkiewicz. Polské deníky se ale domnívají, že i Senátem rozpočet nakonec včas projde. Jinak by totiž skutečně prezident musel rozpustit Sejm navzdory tomu, že se jeho poslanci na klíčovém zákonu dohodli. To by pro Polsko mohlo vyvolat další období nejistoty.

Faktem je, že se Právo a spravedlnost bude v nejbližší době snažit, pokud tedy rozpočet úspěšně završí všechny nutné procedury, vládu stabilizovat. Nemusí to ale ani podle polského tisku být nezbytně za podpory stran, které zachránily úspěch nočního hlasování. Navzdory všem hádkám a bouřlivým výstupům se stále hovoří o pozdější koalici s Občanskou platformou. A také o tom, že se z ní i z dalších stran pokouší vládní uskupení přimět poslance k přestoupení do svého poslaneckého klubu, což by posílilo jeho pozice v dolní sněmovně. Nakolik mají úspěch však představitelé Práva a spravedlnosti zatím nechtějí otevřeně říci.

Podle většiny analytiků má rozpočet vyhráno, situace se zřejmě na nějakou dobu uklidní a Sejm bude fungovat v klidnější atmosféře. V této souvislosti znějí varovně i dnes zveřejněné výsledky průzkumu veřejného mínění. Ten byl vytvořen ještě před nejhorší vládní krizí a hrozícím rozpuštěním parlamentu. I tak z něj vyplývá, že práci poslanců pozitivně oceňuje jen čtvrtina dotázaných Poláků, zatímco 51 procent si myslí, že jejich Sejm nepracuje, jak by měl.