Dominik Tatarka žil život ve znamení vzdoru. Až do konce
Spisovatel, překladatel, novinář a esejista Dominik Tatarka patří k nejvýraznějším postavám slovenské literatury. Jeho život i dílo se nesly ve znamení vzdoru: nejdřív proti klerikalismu a fašismu Slovenského štátu, později proti sovětské okupaci a porušování základních lidských práv po roce 1968.
Tatarka byl i jedním z prvních signatářů Charty 77, kterou podepsal jako první Slovák. Jeho úvahy o kultuře a duchovním rozměru života sehrály důležitou roli v tehdejší společnosti.
Literát odsoudil okupaci Československa, aby následně upadl u komunistického režimu v nemilost. Až do smrti pak žil pod policejním dohledem a čelil šikaně. Nesměl publikovat, jeho díla vycházela jen v exilu či samizdatu. Už za života se Tatarka stal legendou, respekt k němu měli všichni kolegové z disentu.
V roce 2012 věnovali Dominiku Tatarkovi pořad publicisté Pavel Hlavatý a Jan Sedmidubský. Poslechněte si na webu, ale jen do 27. března 2023.
Související
-
Patočkovo teoretické myšlení vystavila Charta 77 praktickým zkouškám
Známý literární kritik Roman Jakobson jednou přiřadil Jana Patočku ke dvěma českým filozofům: Komenskému a TGM, kteří dosáhli světové pověsti a morální autority.
-
Proč Charta 77 zanikla?
Na konci roku 1992, konkrétně 3. listopadu, se sešel kolektiv mluvčích Charty 77 a ukončil činnost této naší nejstarší občanské iniciativy z dob normalizace.
-
Bývalí komunisté a Charta 77? Byli jsme rádi, že konečně dělají něco dobrého, vzpomíná farář Rejchrt
„Výtky, že věřící jsou fíkový list pro záměr bývalých komunistů dostat se znovu k moci, zaznívaly hlavně později. Když se hledala zdůvodnění, proč mít od Charty odstup.“
