Domácí digitální vzdělávání nemusí být problém, ale motivace učit se ano, upozorňuje Kartous z EDUin

16. březen 2020

Z obavy před šířením nového koronaviru vláda uzavřela školy, které zavedly alternativní formy vzdělávání přes e-maily, webové stránky či videokonference. Současná krize prověří digitální kompetence dětí, kantorů i rodičů. Taky kreativitu a vzájemný vztah všech těchto skupin. Jsou ale tuzemské školy připravené zvládnout mimořádnou situaci?

Čtěte také

Ředitel Základní a umělecké školy Bezdrevská v Českých Budějovicích Pravoslav Němeček vidí současný stav jako šanci pro zlepšení digitálních metod výuky. Bohumil Kartous z organizace EDUin se obává spíš nedostatečné motivace rodin vést žáky k vzdělávání.

„Školy jsou připravené a postupem času se jejich kvality dále zlepší. Vidím to jako velkou příležitost pro posun v oblasti digitálního vzdělávání,“ říká v pořadu Pro a proti ředitel.

Kartous chápe současný stav jako možnost zlepšit digitalizaci vzdělávání. „Ale česká společnost není připravena... V řádu týdnů je možné fungovat, v horizontu měsíců si to ale nedokážu představit.“

Čím kratší tato doba bude, tím lépe a tím bude rozdíl mezi žáky menší. Ale už teď mají učitelé pracovní plány, určitě se pokusí srovnat rozdíly a žákům, kteří neměli kontakt se školou, se pokusí nějak ho vyrovnat.
Pravoslav Němeček

Problémem je různá vybavenost rodin, dodává Němeček. „V těch nejnižších třídách je to zvlášť problematické, protože tam jsme se snažili spíš děti k technice nepouštět hned v 1. třídě, ale najednou to budeme vyžadovat.“

Expert souhlasí, že je velký rozdíl mezi žáky na 1. stupni a na střední škole. „Těch možností, které digitální dimenze poskytuje, je celá řada a jsou určitě školy, které neshledají zásadní problém v tom, že budou několik týdnů bez kontaktu s žáky.“

Škola 100% nahradit nejde

„Školu a výuku s učitelem a sociálním prostředím v žádném případě ničím takovým nenahradíme,“ připomíná ředitel. „Digitální techniku jsme využívali jako doplňkovou metodu, teď se stala hlavní věcí... Tato situace nám ale pomůže vytřídit to, co je možné s žáky dělat.“

Jsou rodiny, které svým dětem nedodávají dostatečné podněty tomu, aby považovaly vzdělávání za něco podstatného. To se může prohloubit během týdnů, kdy děti nechodí do školy... Tam vidím větší problém než v rozdílnosti vybavení domácností... Při pokročilých způsobech vzdělávání na dálku digitálními prostředky mohou být problémy, ale u těch základních vidím problém motivace nebo podpory rodiny.
Bohuslav Kartous

Kartous upozorňuje, že některé školy odrazovaly žáky od používání digitálních zařízení. „Ukazuje se, že to je spíš akt nejistoty vzdělávacího systému, jak si s digitálním nástroji poradit... Je to ale součást našeho života a v dnešní situaci jediný způsob, jak udržovat veřejné vzdělávání v chodu.“

Čtěte také

Ředitel vítá projekt vzdělávacího vysílání České televize. „Na rozdíl od digitálních technologií  mají televizi doma většinou všichni... Také oceňujeme, že některé vzdělávací společnosti uvolnily přístup do elektronických učebnice zdarma všem žákům,“ chválí Pravoslav Němeček.

„Následujících odhadem 14 dní je nutno přečkat v nouzovém stavu. Jsou žáci, kterým ani několik týdnů absence ve škole nijak zvlášť neublíží. Potom by se ale ředitelé měli zaměřit na ty nejslabší žáky,“ doporučuje Bohumil Kartous.

Víc v audiozáznamu Pro a proti Tomáše Pavlíčka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.