Dohoda TTIP: Velká rizika, malé přínosy, shrnuje analytik

Proti dohodě se protestuje v Evropě i v USA. Jaké jsou obavy z pevného euroatlantického svazku? Bude znamenat ohrožení pro lokální zemědělství? Pro koho bude nakonec smlouva výhodná?

„Z pohledu České republiky je to velká příležitost,“ uvedla v pořadu Pro a proti europoslankyně Dita Charanzová (ANO).
Podle ní ve Spojených státech čelí naši vývozci nejen clům, ale celé řadě překážek, od certifikací, dvojitého testování a dalších průtahů.

Cla sice nejsou velká, souhlasí europoslankyně, ale jiné překážky jsou významné. "Je zde velká řada technických, administrativních bariér, které zvyšují náklady podnikatelů v rozmezí, které můžeme přirovnat ke clu ve výši 10 až 20 %.“

„Máme jasné zájmy, co má dohoda pro nás odstranit, abychom mohli více vyvážet,“ řekla europoslankyně.

Studie, které hodnotí prospěšnost smlouvy sice existují, ale protože zatím není známo její znění, nelze činit závěry, připomněla Charanzová. „Studií je celá řada a jejich čísla liší, protože v tuto chvíli nevíme, co s Američany dokážeme vyjednat.“

„Osobně jsem neviděla žádnou studii, která by říkala, že bude mít smlouva nějaký negativní dopad,“ tvrdí europoslankyně.

Charanzová: „Argumenty o geneticky modifikovaných potravinách a chlorovaných kuřatech často zaznívají ze strany kritiků. Už se tomu musím smát, protože mandát Evropské komise je veřejný, a když si ho přečtete, tak se dozvíte, že nechceme přijít o právo regulovat, ale naopak, chceme najít cestu, jak si navzájem standardy uznávat. V žádném případě nepůjde o to měnit standardy, které máme nastavené v EU, a Evropská komise to několikrát zdůraznila.“

Analytik občanského sdružení Iuridicum remedium Pavel Buršík tvrdí, že vyjednavači nyní vymýšlí, jaká další pravidla, která se liší v Evropě a v Americe, často z dobrých důvodů, obejít.

Buršík „Pokud čtete vyjádření zástupců průmyslového a zemědělského sektoru v USA, tak ti říkají, že dohoda nemá smysl, pokud Evropa neuzná standardy například krmení prasat v současné době v EU zakázanými doplňky stravy s negativními dopady na zdraví...V oblasti chemikálií máme moderní legislativu, vše musí být ověřeno a testováno, ale Američané mají starý zákon z roku 1975, a většina chemikálií nebyla nikdy testována. Nevím, jak bude vypadat harmonizace v takových sektorech.“

„Bude tlak na normalizaci regulací, ale i v těch aspektech, kde Evropa dosáhla mnohem vyšších standardů než Amerika, například v oblasti povolených chemikálií a bezpečnosti potravin,“ varoval analytik.

Faktem je, že veškerá vyjednávání probíhají v režimu utajení, a nikdo neví, jak smlouva vypadá nebo bude vypadat.

„Z informací, které unikly, ale víme, že bude obsahovat několik velmi problematických aspektů a pasáží. Zavádí například mechanismus investičních arbitráží, se kterými má Česká republika velmi špatnou zkušenost, a umožní americké vládě mluvit do evropské legislativy ještě předtím, než se dostane na stůl samotným evropským poslancům,“ varoval Buršík.

I on se odvolával na odborné studie mapující dopad smlouvy. „Podle studií placených Evropskou unií jsou rizika jsou velká a přínosy relativně malé. Hovoří se o desetinách procenta růstu HDP deset let po implementaci. To není žádný hospodářský boom,“ tvrdí analytik.

Ten negativní statistiky na rozdíl od Charanzové viděl.

„A byly to analýzy kvalitní, podle metodiky používané OSN. Nejsme v situaci jako po světové válce, kdy byla cla ve výši desítek procent a omezující kvóty. Jsme naopak v situaci velmi se blížící volnému obchodu na obou stranách Atlantiku,“ zpochybnil obecný význam dohody TTIP Pavel Buršík.