Dobří kaloni se vracejí
Orientační smysl kaloňů se vyrovná poštovním holubům. Zjistili to izraelští vědci, kteří kaloňům připevnili miniaturní zařízení GPS.
Efektivní navigace nám šetří čas a výdaje, ale pro mnohá zvířata je otázkou života a smrti. Netopýrům podobný kaloň egyptský (Rousettus aegyptiacus) musí každou noc urazit vzdálenost desítek kilometrů, aby se mohl nakrmit ovocem určitých druhů stromů. Izraelské biology zajímalo, jakým způsobem se kaloni navigují během svých nočních výletů. Pokrok GPS technologií jim umožnil vyvinout zařízení, které i s baterií, pamětí a přijímačem satelitního signálu váží pouhých 10 gramů. Je tedy dost lehké na to, aby kaloně nijak neomezovalo.
Miniaturní GPSku vědci připevnili na těla kaloňů, kteří každou noc vylétají z jeskyně nedaleko města Bejt Šemeš v Jeruzalémském distriktu. Získaná data ukázala, že kaloni průměrnou rychlostí 40 km/hod míří přímo k ovocným stromům, které jsou od jejich domova vzdálené 12 až 25 km. Pozoruhodné je, že navštěvují stále stejné stromy a to i přesto, že rostou mezi prakticky identickými stromy. Jejich orientační schopnosti jsou tedy na stejné úrovni jako u poštovních holubů. Ale podle čeho se kaloni orientují? To, že letí přímo ke svým oblíbeným stromům a ostatní – přestože patří ke stejnému druhu – míjejí bez povšimnutí, vylučuje, aby jejich hlavním orientačním smyslem byl čich.
Vědci proto dále experimentovali s odchycenými kaloni, které vypouštěli z různých míst v různé denní době. Výsledky naznačily, že kaloni využívají pohled z ptačí perspektivy a sledují známé orientační body jako jsou kopce nebo světla měst. Aby jim v tom zabránili, odvezli vědci kaloně do hlubokého kráteru, který leží 84 km od jejich jeskyně. Kaloni vypuštění ze dna kráteru se nejprve chovali dezorientovaně a chvíli jim trvalo, než našli správný směr k domovu. Ti, které vědci vypustili z okrajů kráteru, se však zorientovali okamžitě. Experiment tak potvrdil, že kaloni mají v hlavě „mapu“ známých bodů, podle které se orientují.
Většina kaloňů vypuštěných v kráteru zamířila nejprve k severu, kde ležela jejich jeskyně. Je proto možné, že kaloni mají ještě další orientační systém, který jim pomáhá najít cestu v případě, že vizuální orientace podle známých míst není možná. Podle vědců může tento „záložní systém“ pracovat jak s magnetickým polem Země, tak mořskými větry, které do pouště vanou z pobřeží Středozemního moře.
Zdroj: Hebrew University of Jerusalem, Proceedings of the National Academy of Sciences
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
