Dobré jméno

Podnikatel s lidskou krví se těší přízni soudů, neboť je přesvědčil, že názor ministra zdravotnictví poškodil jeho dobré jméno. Když o dobrém jméně hovoří právníci, nemusí se nutně jednat o totéž, co pod tímto termínem selským rozumem chápe laik, který z médií ví, že zmíněný podnikatel má v zahraničí problémy se zákonem. Soud má buďto lepší informace než občané, anebo tyto informace ignoruje. V každém případě soudci oceněním dobrého jména zmíněného podnikatele na deset miliard riskují ztrátu vlastního dobrého jména u občanů, z jejichž daní má být povedená spekulace s jejich krví placena.

Neméně pochybná je ale i výše odměny, o kterou si řekl právník oslovený bývalou ministryní zdravotnictví. Deset milionů za to, že se vůbec uvolil případem zabývat, a sto sedmdesát milionů, pokud spor vyhraje, jsou částky, které nelze přehlédnout. Lidé, kteří se živí prací, a těch je většina, asi shledají takový honorář nemravným. Právník ovšem na odměně trvá, aniž by se trápil tím, zda utrpí jeho dobré jméno. Možná nakonec stát za poškození svého dobrého jména ještě zažaluje a soudy mu uznají ušlý zisk několika miliard za ztrátu možnosti zastupovat stát v dalších sporech, ve kterých někdo chce oškubat stát za poškození svého údajně dobrého jména. A nakonec ještě vyhraje a my budeme platit.