Do zaostávajících regionů jde jen zlomek peněz. Ministři o tom ví, ale neřeší to, tvrdí senátor za STAN
Stav životního prostředí Česka stále není vyhovující a pokrok směrem ke klimatické neutralitě a plnění Zelné dohody pro Evropu malý. Konstatuje to nejnovější dostupná zpráva ministerstva životního prostředí. „Kroky musejí být únosné a proveditelné, aby nepopíraly fyzikální zákonitosti. Je třeba mít ambiciózní cíle, ale ty, které jsou stanoveny do roku 2050, by možná byly splnitelné v roce 2080,“ namítá senátor Zbyněk Linhart z hnutí STAN.
Zdůrazňuje přitom, že všechna opatření musejí být pro občany únosná a ekonomicky zvládnutelná. Evropská komise počítá se zřízením Sociálního klimatického fondu, ve kterém má být pro Česko alokováno 44 miliard v rámci 7 let, což ovšem Linhart považuje za nedostatečné.
Čtěte také
Upozorňuje také na to, že Evropa představuje jen malou část světa, který se mnohdy chová v rozporu s proklamacemi o boji s klimatickou změnou. „Čína, Indie a další světové ekonomiky otevírají uhelné elektrárny a je otázka, do jaké míry může Evropa sama ty věci měnit,“ zamýšlí se.
Zároveň připouští, že Česko má, právě pokud jde o využívání uhlí, stále rezervy – vyrábí se z něj 40 procent elektřiny a zatím není plně nahraditelné alternativními zdroji. Od uhlí navíc budou v příštích letech odcházet i okolní země jako Německo nebo Polsko, což povede k větší poptávce a růstu cen paroplynových technologií například i pro teplárenství.
Všichni přiznávají problém, ale nechtějí ho řešit, protože to znamená přesunout peníze z rozjetých regionů, kde je lze daleko lépe utrácet.
Zbyněk Linhart
„Ambice je ohromná a je otázka, jestli nehoníme sto zajíců najednou a zda jsme schopni to zvládat, řídit, a především ufinancovat tak, aby to bylo přijatelné,“ dodává předseda senátního výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí.
Boj o peníze
Senátor za Děčín kritizuje nevyváženost v rozdělování evropských fondů, kdy EU sice během 20 let investovala 1,5 bilionu korun na kohezní politiku, ovšem do zaostávajících regionů a konkrétně severozápadu země z toho směřovala jen velmi malá část.
Čtěte také
„Do těchto území šlo paradoxně nejméně peněz. Proklamace jsou jedna věc, ale realita je jinde. Pro srovnání Německo k evropskému příspěvku dává padesátinásobně víc ze státního rozpočtu, čili věřím, že tamní regiony budou úspěšné. Jestli ale Česko k tomu příspěvku nepřidává nic, tak to bude málo,“ zdůrazňuje.
Jako zákonodárce za jednu z vládních stran s tím Linhart podle vlastních slov otravuje i ministry. „Všichni přiznávají problém, ale nechtějí ho moc řešit, protože to znamená ty peníze přesunout z rozjetých regionů, jako je jižní Morava nebo jižní Čechy, kde je lze daleko lépe utrácet. Je to boj o peníze a ve výsledku to všem ostatním vyhovuje, že se neutrácejí u nás, ale u nich,“ popisuje.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Petr Šabata: Hlavní slabina vlády Petra Fialy není v komunikaci
Po zveřejnění nových průzkumů volebních preferencí se dostala opět do podezření slabá vládní komunikace. Kritizují ji i členové koalice, vyzývají k její podstatné proměně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.