Do vlčích teritorií se zoologem Kutalem
Vlk provází člověka dějinami a na všech kontinentech. Když severský bůh Ódin seděl na trůnu v paláci Walhaly, u jeho nohou polehávali dva vlci. Staroegypťané vyznávali válečného boha vlka Vepvoveta a pokud Říman uviděl vlka, mělo to být šťastné znamení. Protože vlk byl zasvěcen Martovi, bohu války, a také zakladatele Říma dvojčata Romulus a Remus odkojila vlčice.
Mladého tureckého bojovníka zachránila vlčice a on potom pod vedením vlka odešel na území, které tvoří dnešní Turecko.
A i mongolský vládce Čingischán o sobě tvrdil, že je synem vlka. Vlk se pak ale dostal do kletby, protože v křesťanství a poté v novodobých mýtech, pohádkách a legendách už byl považován za symbol zla a úskočnosti.
Proto ho lidé začali pronásledovat až k totálnímu vyhubení. Dnes se i na naše území vlci vracejí.
Poslechněte si pořad Natura, kde se do jejich staronových teritorií vypravíme s mužem, který se vlkům věnuje více než 20 let, zoologem, ekologem a vědcem z Mendelovy univerzity v Brně a koordinátorem Vlčích hlídek u nás Miroslavem Kutalem. Uslyšíte i zakladatele Vlčích hlídek Jaromíra Bláhu nebo člena hlídek ze severu Čech Radka Kříčka. Ptá se Markéta Ševčíková.
Související
-
Vlci si v Nizozemsku zvykli na lidi. Úřady po nich chtějí střílet paintballovými kuličkami
Nizozemské úřady chtějí střílet po vlcích paintballovými kuličkami. Obávají se, že si vlci až příliš zvykli na lidskou přítomnost a pro obyvatele představují nebezpečí.
-
Vlci se vracejí i do Krušných hor. Potvrzuje to monitoring vlčích hlídek
To, že vlků v české přírodě přibývá, potvrzují proškolení dobrovolníci, vlčích hlídek. Více o jejich práci prozradí koordinátorka pro Krušné hory Štěpánka Kadlecová.
-
Útoků vlků přibývá, vyšetřuje se proč
Vlci v Česku. Teď nejvíc je o nich slyšet v Beskydech. Útočí na ovce farmářů - mnohem častěji než loni. Proč?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
