Dlouhé čekání na novou palestinskou vládu vedenou Hamasem

Všichni se snaží vymyslet, jak by Palestinci vybředli ze šlamastyky, kterou představuje vítězství teroristů v demokratických volbách, neboli jak by respektovali jejich výsledky, ale zároveň neztratili mezinárodní přízeň, a zejména finanční podporu.

Mahmúd Abbás vznik kabinetu posunul až na dobu po ustavující schůzi nově zvoleného parlamentu, která se má konat 18. února. Teprve potom pověří Hamas sestavením vlády a dá mu na to až pět týdnů. Není tak vyloučeno, že palestinský kabinet vznikne až po izraelských volbách, které se uskuteční 28. března. Hamas mezitím usiluje o co nejširší vládní koalici, aby nesl co nejmenší odpovědnost. Egypt, který je prostředníkem jednání, zase naléhá, aby Hamas do čela svého kabinetu postavil nějakou umírněnou osobnost nezkompromitovanou aktivním podílem na útocích proti Izraeli, která by pocházela z řad vítězných nezávislých kandidátů sympatizujících s Hamasem. Klíčová křesla ve vládě by podle Egypta mohli obsadit odborníci, zatímco známí militantní představitelé Hamasu by si rozebrali méně významná ministerstva, i když by stále měli zásadní vliv na rozhodnutí vlády.To by podle tohoto egyptského plánu, se kterým údajně souhlasí i Spojené státy, dodalo palestinské vládě větší vážnost a jakousi zdánlivou neutralitu. Nevypadala by navenek tak teroristicky, což by umožnilo mezinárodnímu společenství vyplácet finanční pomoc Palestincům. Podle zpravodajských zdrojů je tato varianta možná, protože hlavní zastánce tvrdé linie, Mahmúd Zahar, má údajně rakovinu v pokročilém stadiu a ve vládě neusedne. Egypt však zejména prosazuje, aby Hamas přistoupil na dlouhodobé příměří.

Izrael se ale vládou odborníků oklamat nedá. Prozatímní ministryně zahraničí Cipi Livni, která včera poprvé navštívila Washington, prohlásila, že Izrael bude palestinskou samosprávu vedenou Hamasem považovat za teroristický orgán. Tento měsíc jí však ještě vyplatí výnosy z celních poplatků a daní ve výši přes 50 milionů dolarů, protože nový kabinet ještě nevznikl. Až bude v jejím čele stát Hamas, Izrael nebude financovat terorismus, uvedl úřadující premiér Ehud Olmert. Počet útoků od palestinských voleb nejen neklesl, ale naopak vzrostl; podniká je teroristické hnutí Islámský džihád a ozbrojené křídlo Fatahu, Mučedníci od Al-Aksá. Tyto skupiny neuznávají příměří s Izraelem a každý den mimo jiné na izraelské území odpalují několik raket Kásam. V pátek jedna z nich zasáhla kibuc Karmija a zranila kojence a tři další osoby. V Izraeli se začaly ozývat výzvy po odstoupení ministra obrany Šaula Mofaze za to, že nedokáže ochránit obyvatelstvo, a tak armáda zahájila rozsáhlou odvetnou vojenskou operaci, při které cílenými útoky likviduje strůjce násilností.

Od soboty už takto odstranila devět hledaných teroristů. Nejméně dva další byli zabiti ve čtvrtek ráno na hraničním přechodu Erec mezi pásmem Gazy a Izraelem, kde několik členů Brigád mučedníků od Al-Aksá zaútočilo na izraelské vojáky. V posledním týdnu také bezpečnostní složky zmařily 12 sebevražedných atentátů.

Na mezinárodním poli se Hamasu zatím poměrně daří. Přestože jej celý svět, včetně OSN, opakovaně vyzval, aby uznal Izrael a zřekl se násilí, několik jeho nejvyšších představitelů prohlásilo, že to nepřichází v úvahu. Mezinárodní Čtyřka - tedy Spojené státy, OSN, Evropská unie a Rusko - se však minulý týden rozhodla, že bude prostředky zatím dál vyplácet dosluhující palestinské samosprávě a dopřeje Hamasu čas na rozmyšlenou. A Británie si v úterý vymyslela, že zastavení finanční pomoci by prý Hamas posílilo, a svět uslyšel pozoruhodné rozhodnutí z úst britského ministra zahraničí Jacka Strawa: Británie bude Palestincům platit dál, protože "je nechce trestat za to, že si ve volbách špatně vybrali".

Ještě před dvěma týdny mluvčí premiéra Tonyho Blaira řekl, že "Británie se baví jen s těmi, kdo odmítají terorismus", a sám Straw prohlašoval, že pokud chce Hamas finanční příspěvky, musí odmítnout násilí. Hamas si však pokračování finanční pomoci vysvětlí buď jako ústupek Západu, nebo rovnou jako podporu svých postojů a boje proti sionistickému nepříteli. Dokonce i loňské stažení Izraele z pásma Gazy interpretoval Palestincům jako výsledek svých vytrvalých útoků, což nemalou měrou přispělo k jeho volebnímu vítězství.