Diskuse o budoucnosti Vysokých Tater

26. listopad 2004

Přesně před týdnem zlikvidoval vítr o rychlosti 170 km/hod. polovinu lesů ve Vysokých Tatrách. Vesměs se jednalo o smrky vysazené ve 30. letech minulého století, které se lámaly jako sirky. Od katastrofy uplynul jediný týden a pohled na spoušť už některým lidem nepřipadá tak apokalyptický.

Vlastníci rekreačních objektů si pochvalují nečekaný výhled na velehory, kterému vzrostlé stromy bránily, a podnikatelé v turistickém ruchu už na místech, kterými se prohnal orkán, tuší moderní sjezdovky, vleky a hotely. Lze je prý nyní vybudovat bez ničení přírody. Slovenský premiér připustil změny v územních plánech a konstatování, že Vysoké Tatry už nebudou takové, jaké jsme je znali, dostává nový význam.

Nejde pouze o to, že chvíli potrvá, než vyrostou nové stromy, ale také o to, že leckde už lesu obnova nebude přána. Paradoxně se ukazuje, že to, co padlo za oběť přírodnímu živlu, byl lidský zásah do krajiny. Nepřízeň počasí nelikvidovala původní tatranskou vegetaci, ale umělé smrkové monokultury. Jak člověk odpoví na větrnou revizi svých aktivit? Nepochybně další aktivitou. V Tatrách se bude nejprve uklízet, čili těžit polámané dřevo, a pak dílem sanit a dílem budovat. Ekologové by uvítali, kdyby lesy tentokrát dostaly šanci vyvíjet se přirozeným způsobem, ale takový scénář není reálný. Příroda je z pohledu moderního člověka zoufale pomalá a nebere zřetel na to, že by měla vydělávat.

Snaha co nejrychleji navrátit Tatrám statut vyhledávané turistické destinace může v důsledku ublížit přírodě víc než zničující vítr. Reálně hrozí, že v rámci těžby a rekultivace vezme za své i to, co pod polámanými stromy z tatranské vegetace zbylo. Týden poté se ukazuje, že rozsah škod nelze uzavřít, po větru přichází na scénu člověk.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu