Diskriminace smetla irská jména

22. říjen 2009

Nová studie ukázala, do jaké míry se ve jménech, která irští přistěhovalci ve Spojených státech dávali svým dětem, obrazily předsudky a diskriminace.

Po velkém hladomoru, který Irsko postih v letech 1845 až 1849, se mnoho Irských katolíků vydalo hledat nový domov. Velká část z nich skončila ve Spojených státech amerických, kde musela čelit diskriminaci ze strany anglosaských protestantů. O tom, jak silné byly tehdejší předsudky vůči Irům, svědčí nejen dobové inzeráty na volná místa s nápisy "Iry nebereme", ale také výsledky nové sociologické studie.

Výzkumníci sledovali, jak se v 19. století v populaci Irů žijících ve Spojených státech měnila frekvence typicky irských katolických jmen, jako je Patrick (zkráceně Paddy) a Bridget (Biddy). Zjistili, že v první generaci neslo jméno Patrick 11 % Irů a 9 % irských žen se jmenovalo Bridget. Ve druhé generaci výskyt těchto jmen klesl na pouhá 2, respektive 1 %. Místo nich začali Irové svým dětem dávat typicky protestantská jména jako William nebo George.

Autoři studie, kterou zveřejnil časopis Annals of Human Biology, se domnívají, že vyhýbáním se tradičním jménům chtěli přistěhovalci oslabit předsudky, namířené proti jejich dětem. Poukazují také na to, že stejný trend můžeme pozorovat i v současné době - například u turecké menšiny žijící v Německu nebo Indů, kteří se usídlili v Austrálii.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.