Diamantový dým

26. květen 2011

Diamant je extrémně pevný, aerogely zase extrémně lehké. A aerogel vyrobený z diamantu je extrémně zvláštní látka. Taková tady ještě nebyla.

Aerogely jsou lehké pórovité látky, které připomínají "zmrzlý dým". Používají ve stovkách bizarních aplikací – od jemného filtrování vody až po zachycování mikrometeoritů na oběžné dráze. Přes 90 % jejich objemu tvoří vzduch, ale pevnost aerogelů je dána odolností jejich pevné složky. Aerogely jsou přitom poddajné a hebké jako plasty.

Tým z Lawrencovy národní laboratoře v Livermoru se rozhodl vyrobit diamantový aerogel z uhlíkové suroviny, a to pomocí laserem zahřívané diamantové kovadlinové komůrky. Tato komůrka se skládá ze dvou diamantů, kterou jsou obráceny proti sobě a extrémně stlačují materiál uhlíkový aerogel uprostřed. Laser tento materiál zároveň ohřívá na teplotu mnoha tisíc stupňů.

Vědci nejprve naplnili standardní uhlíkový aerogel neonem, aby se subtilní struktura nezhroutila do sebe. Pak se za působení teploty přes 2200 stupňů Celsia a tlaku přes 200 000 atmosfér z uhlíkových atomů v původním aerogelu vytvořila nanokrystalická forma diamantu. Výsledkem byl navíc průhledný předmět, který se dokonce třpytil.

Logo

Tímto postupem vznikla nová aerogelová forma na bázi velmi lehkého či snad „řídkého” diamantu, který má asi jen 40x větší hustotu než vzduch. Vědci chtějí tento diamantový aerogel použít zejména pro tvorbu speciálních antireflexních vrstev v optických zobrazovacích soustavách. Budou je tedy nanášet na povrchy čoček velkých teleskopů, ale také na obyčejné brýle nebo kontaktní čočky.

Diamantový aerogel má navíc extrémně nízkou tepelnou vodivost, takže je tím nejlepším izolantem. Je také biologicky velmi kompatibilní, může tedy být používán i na povrchu tělních implantátů. Uvažuje se také o jeho použití ve stavebnictví nebo při konstrukci kvantových počítačů.

Úspěchy s výrobou diamantového aerogelu mohou vést k dalším podobným pokusům s jinými kombinacemi vysokých tlaků a teplot. A tedy možná i k objevům dalších velmi exotických forem uhlíku a diamantu.

<p><iframe width="610" height="377" src="https://www.youtube.com/embed/kHnen2nSmDY" frameborder="0" allowfullscreen></iframe></p>
autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.