Destruktivní praktiky stromových mravenců
Stromoví mravenci obvykle žijí se svými stromy v ukázkové harmonii. Při rozšiřování životního prostoru se ale mravenci chovají spíš jako paraziti.
Mravenci a takzvané myrmekofytní rostliny se udávají jako typický příklad mutualismu neboli oboustranně výhodných vztahů. Rostlina vytváří dutiny, do kterých se mravenci mohou nastěhovat a ti ji zase chrání před býložravci nebo ničí okolní vegetaci. Při výzkumu myrmekofytních rostlin v peruánském amazonském pralese ale domorodci upozornili tým vědců na zvláštní fenomén. Kolem myrmekofytních rostlin s mravenčími koloniemi druhu Myrmelachista schumanni často rostly ne-myrmekofytní stromy se zahojenými jizvami na větvích a kmeni.
Jizvy vypadaly jako velké puchýře a když je vědci rozřízli, objevili dlouhé tunely, které si mravenčí kolonie vyhlodala do dřeva. Je to první známý případ, kdy se mravenci ke stromům chovají tak destruktivně a de facto se stávají parazity. Jak se zdá, dochází k tomu v případech, kdy myrmekofytní rostlina kolonii přestává stačit a mravenci si svůj domov rozšiřují na úkor okolních stromů.
Výsledky studie popisuje článek v listopadovém čísle American Naturalist.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
