Destruktivní praktiky stromových mravenců

Mravenci a takzvané myrmekofytní rostliny se udávají jako typický příklad mutualismu neboli oboustranně výhodných vztahů. Rostlina vytváří dutiny, do kterých se mravenci mohou nastěhovat a ti ji zase chrání před býložravci nebo ničí okolní vegetaci. Při výzkumu myrmekofytních rostlin v peruánském amazonském pralese ale domorodci upozornili tým vědců na zvláštní fenomén. Kolem myrmekofytních rostlin s mravenčími koloniemi druhu Myrmelachista schumanni často rostly ne-myrmekofytní stromy se zahojenými jizvami na větvích a kmeni.

Jizvy vypadaly jako velké puchýře a když je vědci rozřízli, objevili dlouhé tunely, které si mravenčí kolonie vyhlodala do dřeva. Je to první známý případ, kdy se mravenci ke stromům chovají tak destruktivně a de facto se stávají parazity. Jak se zdá, dochází k tomu v případech, kdy myrmekofytní rostlina kolonii přestává stačit a mravenci si svůj domov rozšiřují na úkor okolních stromů.

Myrmecodia tuberosa|foto: licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported, User:BotBln

Výsledky studie popisuje článek v listopadovém čísle American Naturalist.