Den Země

Za svou popularitu Den Země vděčí tomu, že navzdory protestům stále převažuje pocit, že Země si s negativními důsledky lidské činnosti na ekosystém planety poradí sama. Stejná Amerika, které vděčíme za dnešní svátek, je také největším znečišťovatelem atmosféry a nese největší díl viny na skleníkovém efektu. Tento paradox má prosté vysvětlení. Prioritou politiků není kvalita životního prostředí, nýbrž hospodářský růst a v zájmu průmyslníků a nadnárodních korporací nejsou investice do ekologičtější výroby.

Jestliže ohledy ke stavu planety chybí bohatým, těžko něco vyčítat chudým. Zrovna včera, v předvečer dnešního Dne Země, odtajnily ukrajinské tajné služby stovku dokumentů z archívů bývalého KGB o jaderné elektrárně v Černobylu. V pátek tomu bude sedmnáct let, co generál KGB hlásil do Moskvy, že jeho lidé mají situaci v elektrárně a jejím okolí pod kontrolou. Jen na Ukrajině výbuch zahubil na patnáct tisíc lidí a na kontaminovaných územích dodnes žije téměř šest miliónů obyvatel. I po tragédii takového rozsahu ovšem prioritou zůstala výroba energie, elektrárna v Černobylu byla definitivně uzavřena až po dlouhých patnácti letech. Havárie tankerů nezabrání přepravování ropy a deštné pralesy se nepřestanou vypalovat kvůli levnému hovězímu pro řetězce rychlého občerstvení. Důvody, proč slavit Den Země, bohužel hned tak nepominou.