Demokratičtí uchazeči o Bílým dům bojují o hlasy černošských voličů

Elizabeth Warrenová, Joe Biden a Bernie Sanders

Senátoři Bernie Sanders a Elizabeth Warrenová spolu s bývalým starostou města South Bend Petem Buttigiegem patří mezi hlavní uchazeče o nominaci Demokratické strany do letošních prezidentských voleb v USA.

A jak si všímá deník New York Times, tato trojice se nyní pokouší na svou stranu nalákat černošské voliče.

Sliby velkých změn, které jim demokraté dávají, ale paradoxně můžou být důvod, proč se těmto politikům zatím nedaří podporu Afroameričanů získat, poznamenává newyorský list.

Na setkání s černošskými farmáři propagoval člen lokálního týmu senátorky Warrenové její plán, který by měl pomoci černošskému obyvatelstvu ve venkovských oblastech Spojených států. Návrh počítá s dotacemi pro afroamerické farmáře a také s odstraněním údajného diskriminačního přístupu ze strany ministerstva zemědělství.

Člen senátorčina týmu mluvil o tom, že Warrenová rozumí, jakým výzvám farmáři čelí. Zemědělci ale měli pro její kampaň jeden důležitý vzkaz – plány a rétorika jsou jedna věc, ale něco zcela jiného je uvěřit kandidátovi nebo celé vládě, že dané sliby skutečně splní.

Biden ve vedení

V pohledu newyorských Timesů demokratičtí politici pochopili, že pokud chtějí na svou stranu získat černošské voliče, kteří tvoří důležitou část elektorátu v demokratických primárkách, musí prosazovat reformy potírající rasovou nerovnost. Senátor Sanders tak například chce reformou zdravotního pojištění bojovat s nepoměry, mezi které patří vysoká úmrtnost novorozenců u černošských matek.

Starosta Buttigieg zase zveřejnil svůj plán pojmenovaný po černošském aktivistovi a sociálním reformátorovi Fredericku Douglassovi, který počítá s revizí trestního práva, rovným přístupem ke zdravotní péči a lepším financováním vzdělávacího systému. Rovněž senátorka Warrenová vedle pomoci farmářům chystá změny v oblasti zdravotní péče a školství, které mají odstranit historické nerovnosti.

I přes to všechno ale voliči z řad Afroameričanů zatím neprojevují žádnému ze tří potenciálních prezidentských kandidátů velkou podporu. Podle nedávného celostátního průzkumu pro deník Washington Post od společnosti Ipsos tak má u černošských voličů stále výrazný náskok někdejší viceprezident Joe Biden.

Podporu Bidenovi vyjádřila polovina respondentů, u voličů nad 65 let to bylo dokonce 60 procent. Pětina respondentů podpořila Bernieho Sanderse, který boduje hlavně u mladých lidí do 35 let. Elizabeth Warrenová v průzkumu skončila třetí s devíti procenty.

Bidenově kandidatuře napomáhá řada faktorů, mimo jiné jeho dobře známé jméno, blízké vztahy s bývalým prezidentem Barackem Obamou a dobré konexe s černošskou komunitou, které přetrvávají od dob jeho působení v Senátu.

Černoši nevěří vládě

Z rozhovorů s černošskými voliči ve státech Virginie a Jižní Karolína ale vyplynul ještě jeden důvod: Biden má náskok, protože jeho protivníci se svými sliby zásadních změn musí překonávat historickou nedůvěru černošských komunit vůči americké vládě.

Podle Theodora Johnsona z Brennanova střediska pro podporu spravedlnosti, který se zabývá tématy rasové diskriminace a volební politiky, sahá tento skepticismus černošských obyvatel hluboko do minulosti.

Expert připomíná slova politika a pedagoga Bookera Washingtona z počátku devatenáctého století, který mluvil o tom, že je spíše potřeba zaměřit se na zajištění soběstačnosti černošské komunity než na boj se systémovou diskriminací.

Černošští voliči jsou zároveň často označovaní za centristy, podle analytika Johnsona ale za jejich volebním rozhodováním stojí mnohem komplexnější proces než čistě ideologické důvody.

V Johnsonově pohledu rasismus pociťovaný u černošského obyvatelstva přispívá k tomu, že tito lidé nepodporují federální programy. U mnoha z nich prý převládá názor, že by podporou úřadů dávali najevo, že daného cíle nemůžou dosáhnout bez pomoci vlády a bílých Američanů.

Šance pro levici

Progresivní návrhy jako univerzální zdravotní péče, bezplatné vzdělávání, eliminace dluhů ze studentských půjček nebo rovný přístup k bydlení nicméně od černošských voličů vyžadují důvěru v to, že vláda odstraní ty stejné systémové nerovnosti, které napomohla vytvořit.

Mnozí z kandidátů ale nemají žádný plán, jak překonat nedůvěru a cynismus především starších voličů, které vyvolaly desítky let selhávání vlády v řešení těchto problémů. „Všechny jejich programy jdou proti nám a zdá se, že oni to nechápou,“ prohlásil jeden z farmářů na předvolební akci senátorky Warrenové.

Přesvědčit černošské voliče na příslib systémových změn se podařilo v osmdesátých letech prezidentské kampani reverenda Jesseho Jacksona. Jackson – sám černoch – v roce 1988 zvítězil během demokratických primárek v jedenácti státech včetně Virginie a Jižní Karolíny.

V nedávném rozhovoru Jackson vyzval levicově orientované uchazeče o kandidaturu, jakými jsou Sanders a Warrenová, aby více zapracovali na vztahu s černošskými komunitami, aby se s nimi dokázali lépe ztotožnit a pochopit je. „Bernie a Warrenová jsou na správné straně dějin – Biden je centristický kandidát a naše potřeby nejsou umírněné,“ cituje Jesseho Jacksona deník New York Times.

Spustit audio

Související