Dělají nás bakterie chytřejšími?

Bakterie Mycobacterium vaccae je zcela běžný a neškodný obyvatel půdy, kterého lidé při pobytu v přírodě snadno snědí nebo vdechnou do plic. Dřívější výzkumy ukázaly, že intimní setkání s touto bakterií může mít zajímavé účinky. Inhalace teplem usmrcených bakterií u pokusných myší stimulovala růst nových neuronů, které produkovaly neurotransmiter serotonin. Výsledkem bylo, že se myš po inhalacích výrazně zklidnily.

Serotonin hraje důležitou úlohu v procesu učení. Výzkumníky ze Sage College v New Yorku proto zajímalo, jestli se myši po vlivem bakterií Mycobacterium vaccae budou učit rychleji než obyčejné myši. Myši nechali sežrat živé bakterie a pak je vypustili do bludiště, na kterém se u hlodavců testují orientační schopnosti a rychlost učení. Zjistili, že myši, které si pochutnaly na bakteriích, procházejí bludištěm dvakrát rychleji než myši z kontrolní skupiny. Před dalším experimentem vědci myším dávky bakterií „vysadili“. Myši byly o něco pomalejší než při prvním průchodu bludištěm, ale před svými kolegyněmi z kontrolní skupiny si stále držely významný náskok. Po třech týdnech diety bez bakterií sice byly myši pořád ještě rychlejší, ale rozdíl mezi nimi a kontrolní skupinou už nebyl statisticky významný.

Co z toho vyplývá? Bakterie Mycobacterium vaccae zřejmě skutečně zvyšují schopnost učení, ale efekt je pouze dočasný. Vědci přitom upozorňují na jednu zajímavou věc: Skutečnost, že děti se na školách v přírodě učí lépe, než ve školních třídách. Že by za to nemohla větší shovívavost učitelů v uvolněném prostředí, ale expozice půdním bakteriím?

Zdroj: American Society for Microbiology