David Šťáhlavský: Kypr – šém finančního Golema

Jde o nový level finanční hry, který je vysoce rizikový, protože zatím neprozkoumaný. Proto německá kancléřka, jinak tak přátelsky naladěná na ruskou strunu, trvá na tom, aby u jednacího stolu zůstali jen EU, ECB a MMF. Problém je, že zmíněné instituce sice sedí na svých místech, ale protistrana se jaksi zvedla a odešla i se židlí. Kyperský ministr financí Michalis Sarris si na ni sedl znovu až v Moskvě a prý se nezvedne, dokud se s Ruskem nedomluví. Zahřívací kolo s jeho tamním protějškem Antonem Siluanovem skončilo patem, druhé pískal ale už první vice-premiér Igor Šuvalov, kde se bude hrát finále, naznačují výroky Putina a Medveděva. První plánové mimořádné – až desetiprocentní - zdanění vkladů na Kypru označil za neprofesionální a druhý, požadavek EU přirovnal přímo ke krádeži. Je zřejmé, že kyperským poslancům zněla právě tahle slova v uších, když zamítli takto koncipovaný záchranný příjem šesti miliard eur do kyperské státní kasy.

Kypr chce od Ruska teď kompenzaci za ztrátu 10 miliard, které po odmítnutí záchranného programu zřejmě z Bruselu už nedostane. Navíc požaduje snížení úroků z předchozí tranše a odročení jejich splatnosti. Za to nabízí majetkový podíl ve svých bankovních domech a právo na těžbu plynu. Velkorysé nabídky mají ale povážlivé trhliny. Banky krachujícího státu mají spíše minusovou hodnotu. Navíc ruský kapitál si vytvořil na ostrově vlastní bankovní síť po vzoru banky VTB, která tam založila dceřinou Russian Commercial Bank. Kypr byl nejlepší pro ruské businessmany vždy a hlavně jen jako pračka peněz. Na rozdíl od obyčejných Rusů, kteří si tam střádali železnou rezervu.

Přestože by podle Moody´s default řecké části ostrova stál ruský businessmany 70-80 miliard €, většinou by šlo právě o investice mimo kyperské banky nabízené jako aktiva za ruskou půjčku. Naleziště plynu je pak vysloveně Danajský dar. Kdo by se ho totiž odvážil vytěžit, ztratil by přístup ke strategickým surovinám Turecka. To je hlavním sponzorem samozvané Severokyperské republiky a nepřítelem vlády řecké části ostrova. Ta, jak se zdá, nemá tedy moc co nabídnout.

Přesto je Rusko ochotno vyjednávat o záchraně Kypru. Je to proto, že s ostrovem získá hned několik vysokých karet. Odvrátí znehodnocení vkladů drobných ruských střadatelů v tamních bankách, žádný skutečný milionář totiž není tak šílený, aby si tam nechal své peníze. Získá kontrolu nad členským státem Unie, který je navíc stále v eurozóně. Přiměje ruské oligarchy, aby se přeorientovali místo dolarů a eur na zlato a přiškrtí odliv peněz z Ruska, který se měsíčně pohybuje kolem katastrofálních 5-7 miliardy €. Ruský kapitál se navíc začne ještě víc orientovat na východ. Při nové kvalitě ruského angažmá v eurozóně to logicky přinese vedle oslabení Unie i globální posílení Číny.