David Klimeš: Evropa se musí připravit na celní válku

Kde jsou ty časy, kdy v amerických prezidentských kláních se kandidáti předháněli, kdo je větší obhájce volného obchodu. Globalizace 90. a nultých let je pryč a do současných voleb šli oba kandidáti s více či méně protekcionistickým programem. Demokratka Kamala Harrisová s plánem různých podpor domácího průmyslu, republikán Donald Trump pak nepokrytě s plánem uvalit plošná cla na vše možné.

Čtěte také

Trump mluvil o konci daně ze mzdy a zvýšení cla z dovozu. To by otřáslo ekonomikou, varuje Švejnar

A Trump vyhrál. Jeho celní program trochu zapadl v jeho třaskavějších výrocích, ať už jde o zpochybnění principů NATO či údajné ukončení války na Ukrajině za jediný den. Nicméně zatímco válku na Ukrajině opravdu za jediný den ukončit nejde, celní válka bez problémů může za jeden den vzplát Trumpovým prezidentským výnosem. 

Od praček po Čínu

Že Trump má cla rád, to už dokázal během svého prvního prezidentského působení. Republikánskou stranu, historického obhájce volného obchodu jako základu funkčního kapitalismu, postupně proměnil ve stranu, která chápe cla jako jednoduchý prostředek k ochraně hroutícího se toho či onoho domácího sektoru.

Čtěte také

Zaváděním cel na Čínu si jen získáváme čas. Větší uzavření ekonomiky nás může oslabit, varuje ekonom Lacina

Takto v roce 2018 zavedl až 50procentní cla na pračky, pak na solární panely. Pak na ocel a železo, což se už tehdy řešilo i v Česku, zda to nepoškodí naše exportní oceláře a autoprůmysl. Nakonec končil prezidentství otevřenou obchodní válkou s Čínou.

Data ukazují, že Trumpova ochranářská cla nijak zvlášť nezbrzdily propad americké obchodní bilance, ale politicky je to klenot – všude, kde upadá lokální průmysl, stačí říct kouzelné slovo „cla“ a už se hlasy hrnou.

Je otázka, co vše nyní Trump bude chtít splnit. Sliboval plošná cla na dovoz 10 procent, v závěru kampaně 20 procent, to by se dotklo jistě i evropského importu do Ameriky. Vůči Číně pak chce dokonce 60procentní tarify.

Čtěte také

Trumpovy sliby? Ukončit válku za den a deportovat miliony migrantů je nemožné, míní historik Lukeš

V Evropě jsou extrémně vystrašené především automobilky. Německá auta na amerických silnicích Trumpovi vadily už během prvního prezidentského období, nyní ještě přitvrdil a prohlásil: „Chci, aby se německé automobilky staly americkými.“ Tedy v překladu: vše vyrobte v USA, jinak budete čelit celnímu trestu.

Od Číny po Evropu

Trump je muž mnoha slov, aniž by to něco více říkalo o jeho skutečných příštích činech. Nicméně celních slibů dal tolik, že do celní války asi půjde, a nejen s Čínou, ale i se spojeneckou Evropou.

David Klimeš, novinář|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Radost některých Trumpových příznivců v Evropě a speciálně v Česku tak možná rychle ochladne. Volkswagen a další automobilky by byly nuceny vyrábět komponenty nikoliv v Česku, ale v USA. Nebo to odmítnout, ale vystavily by svůj americký export drakonickým clům a to by opět dolehlo až do Mladé Boleslavi.

Trumpovo vítězství je jistě fenomenální, ale radovat se z něj v silně exportním autolandu, tedy v Česku, je poněkud krátkozraké.

Autor je publicista a ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky