David Klimeš: Čapí hnízdo si zaslouží soudní pokračování
Když v lednu soudce Jan Šott zprostil předsedu hnutí ANO Andreje Babiše obžaloby v kauze Čapí hnízdo, všem se tak trochu ulevilo. Nejen Babišovým příznivcům, ale i odpůrcům, protože kauza se táhla už neuvěřitelně dlouho. Jenže právo nezná nic takového, jako je celospolečenská únava z politicky třaskavé kauzy.
Je proto dobře, že se státní zástupce odvolal, protože verdikt soudce Šotta tu zanechal spoustu zásadních nevyjasněností.
Čtěte také
Pro státního zástupce Jaroslava Šarocha určitě nebylo příjemné se do odvolání vůbec pouštět. Připomeňme, že v roce 2019 ten samý Šaroch zastavil trestní stíhání Babiše s tím, že na machinacích kolem farmy nic nezákonného nevidí. Jenže nejvyšší státní zástupce tehdy vše poslal do dalšího kola a Šaroch nyní musí soudci Šottovi paradoxně rozporovat názory, které sám ještě před čtyřmi lety zastával.
Utrpení doktora Šarocha
Nepouštějme se znovu do historie celého spletitého případu, snad jen malou ochutnávku. Kdysi Šaroch zastavil stíhání s tím, že propojenost farmy s holdingem Agrofert nejde dokázat. Nyní v odvolání tvrdí pravý opak. Před čtyřmi lety tvrdil, že to byla malá firma bez závislosti na holdingu. Nyní tvrdí, že naopak závislost byla silná, vše se dělalo kvůli dotaci a Babiš má být odsouzen.
Čtěte také
Takový doublethink je těžko pochopitelný a mnoho sympatií to doktoru Šarochovi ve veřejném prostoru nezjednává. Naopak výkon soudce Šotta si získal právem pochvalu za ráznost, rychlost, srozumitelnost a na závěr i snahu o překlad složité právní materie do „lidštiny“, aby to i právně nevzdělaná veřejnost pochopila. To opravdu mnoho soudců nedělá.
Přes to všechno je třeba ale nyní popřát i státnímu zástupci Šarochovi sluchu. Soudce Šott totiž zvolil hodně nezvyklou strategii, že silně vsadil na svědectví technického dozoru celé stavby farmy a dovodil z toho, že vyvedení farmy z holdingu na Babišovu rodinu nebylo fingované kvůli zisku evropské dotace.
Šaroch však nyní celkem přesvědčivě tento názor soudce Šotta – a před čtyřmi lety ještě i svůj vlastní – cupuje na kousky.
Přiznání před poslanci
Čtěte také
Konec konců stačí si vzpomenout i na samotné slavné Babišovo vysvětlování celé kauzy před poslanci v roce 2016, kdy poprvé odhalil vlastnictví skrze své rodinné příslušníky. A speciálně jedna pasáž stojí za citaci, protože dokládá, že o nic jiného než o dotaci opravdu nikdy nešlo.
Takto pravil Babiš: „Farmu měla postavit společnost IMOBA ze skupiny Agrofert a pronajímat ji. Záměr však ekonomicky nevycházel. Následně IMOBA jako alternativu zvažovala postavit kongresové centrum pro skupinu Agrofert. Ani tento záměr ekonomicky nevycházel. Specialistka na evropské fondy přišla v roce 2007 s návrhem nového projektu otevřeného pro veřejnost, multifunkční kongresový areál Farma Čapí hnízdo. Tento projekt, který se kvalifikoval pro dotaci, byl ekonomicky návratný.“
Jestli tohle není přiznání, pak těžko říct, jak by mělo vypadat. Uvidíme nyní, jak se s celou kauzou vyrovnají u Vrchního soudu v Praze, kam se nespočet beden rozsáhlého spisu přesouvá. Ať to dopadne jakkoliv, snad na konci bude konečně již logický příběh, co se okolo dotace na Čapí hnízdo vlastně seběhlo. Česko na to čeká již nekonečných osm let od podání trestního oznámení a stále nejsme u konce.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
