Dánský vzor, jak hospodařit s evropskými penězi?

Vzorem pro nás by mohlo být Dánsko. To je zemí, která v přepočtu na hlavu nejvíce doplácí na přerozdělování peněz v rámci osmadvacítky. A proto se z minima peněz, které v rámci různých evropských fondů získá, snaží vytěžit maximum. Jejich využití evropských fondů se ale od toho českého podstatně liší.

Napřed kapka na rozjezd

Morten Lindblad býval státním úředníkem v malém městečku. A dostal nápad, jak ušetřit veřejným rozpočtům peníze. Neradujte se, prý to funguje jen v prostředí bez korupce. „V podstatě počítač zkontroluje všechny účetní položky, porovná je s dalšími, a je schopen identifikovat případy, kdy se z nějakého důvodu platí víc než je ze zákona nutné,“ vysvětluje Morten. V konkrétním rozpočtu prý umí ušetřit asi jedno až dvě procenta peněz, což může znamenat statisíce i miliony korun v rozpočtu obcí. To je ale v Dánsku velká úspora, většina rozpočtu obcí je totiž vázána zákonem na konkrétní výdaje. Starostové mohou rozhodovat jen asi o 5 procentech rozpočtu. A pak se každá úspora opravdu hodí.

Morten Lindblad je dnes úspěšný podnikatel. Svou firmu Dataproces ale rozjel jen díky podpoře Evropské unie. Pro začátek dostal v přepočtu pouhých 15 tisíc korun. „Bez těch peněz by ale jeho firma nikdy nevznikla,“ říká. Morten to moc dobře ví, protože to zkusil. Jenže neměl ani peníze na potřebné poplatky spojené se zahájením podnikání, a vlastně ani zkušenosti. V programu na pomoc začínajícím podnikatelům mu ale poradili, za co přesně má ty peníze utratit. V jeho případě šlo o právní pomoc, která ale byla pro firmu klíčová. „Sám bych tehdy asi na právnících šetřil, ale dnes už vím, že by to společnost poškodilo.“

Evropa platí vzdělání a rozvoj

„Samozřejmě, že Dánsko nerozdává pytle peněz každému, kdo si řekne,“ vysvětluje Morten Fosgrau z regionální agentury spravující evropské fondy. Pomoc je určená pro malé a střední podniky s rozvojovým potenciálem. Firmy především projdou důkladnou analýzou, která odhalí, kde jsou jejich slabé a silné stránky a na co se musí soustředit. „Každoročně se chce do programu zapojit přibližně pět set firem. Jen ale polovina z nich splní předpoklady. I ty které vypadnou, ale mohou alespoň těžit z počáteční analýzy svých silných a slabých stránek. Ti, kteří mají štěstí, se dočkají další pomoci,“ popisuje dánský systém Morten Fosgrau.

Euro|foto: Fotobanka stock.xchng

Už zmíněný Dataproces za dva roky získal asi 75 tisíc eur. Například na zaplacení potřebných externích poradců, na část platů některých zaměstnanců nebo na různá školení a další vzdělávání.

„Nejde ale jen o peníze,“ říká majitel firmy. Za důležitější považuje podporu a rady odborníků z úřadu, díky kterým se urychlil rozvoj jeho firmy. Zároveň ho úřad upozorňoval na problémy, které s růstem společnosti přijdou, a dokázal ho na ně připravit. „Když už přišli peníze, tak to vždy bylo na nutné investice, které jsem si v tu chvíli ani neuvědomoval a asi je odkládal. Právníka bych si najímal později, stejně jako programátora. Dnes vím, že by to byla chyba.“

Pro Dataproces pomoc z evropských fondů znamená v přepočtu asi 20 milionů korun obratu navíc. „Díky zapojení do projektu se společnost rozvíjela dvakrát tak rychle než bez něj. Na začátku byly dva kamarádi s nápadem. Po dvou letech už společnost zaměstnává 24 lidí. Všichni z nich platí daně a nepotřebují podporu,“ vybírá hlavní přínos Morten Lindblad.

A i celkově je program pomoci malým a středním podnikům úspěšný. „80 procent firem, které se projektu zúčastní, opravdu v následujících letech roste. Celkový dopad na region by tak mohl být zlepšení ekonomiky o 10 procent,“ odhaduje Morten Fosgrauz regionální agentury spravující evropské fondy. „A i když společnost zkrachuje, tak lidé zůstávají. Ti se přitom díky projektu naučili celou řadu důležitých dovedností. A tato investice do lidského kapitálu je k nezaplacení.“