Daňové spory Kalouska a ODS

Potíže jsou velké, protože se v nich sešly dvě věci. První je nečekaný fakt, že se letos mimořádně dobře vybírají daně z příjmů fyzických osob. Při tak vysokém růstu platů by se to i mohlo čekat, ovšem když se vezme v úvahu, že reforma veřejných financí měla snížit daň z příjmu všem občanům, je to přece jen velké překvapení. Na daních z příjmu se v lednu vybralo nejvíc v historii. Bylo to celkem 7,6 miliardy korun, tedy o dvě stě milionů víc než loni, kdy byl dosavadní rekord.

Experti ministerstva financí připomínají, že to může být jen optický klam. Kdyby se počítala inflace, tak loni byl příjem státu vyšší. To však nemění nic na tom, že se vybralo o deset procent víc, než se čekalo.

Proč lidé platili daně víc, než se čekalo, tak zní otázka, na kterou se dosud nepodařilo odpovědět. Ovšem během diskuse se něco přece jen objasnilo. Reforma veřejných financí má podstatnou chybu. Nominální sazba daně z příjmů občanů letos činí patnáct procent, daň z příjmu podniků dosahuje jednadvaceti. A to ještě není všechno. Při vysokých platech nad 80 tisíc korun měsíčně nemusí občané ze mzdy platit pojistné. Proto naprosto logická úvaha zní: podnikatelé mohou zrušit svůj zisk tím, že si vyplatí vysoké odměny. Ty pak zdaní sazbou o šest procent nižší, než by zdanili zisk své firmy.

Možná to je pravý důvod, proč se na dani z příjmu zaměstnanců vybralo o tolik víc. Ale i kdyby to pravý důvod nebyl, chyba reformy je očividná. Promyšlený systém by takovou cestu k optimalizaci daní nenabízel. To je tedy první, sama o sobě dost vážná zápletka. Existuje však další. Ministr financí Miroslav Kalousek má nejvyšší čas, aby oznámil, jak upraví daňové sazby pro příští rok. Zavazuje ho k tomu koaliční dohoda. Jak známo, patnáctiprocentní daňová sazba se má napřesrok snížit na dvanáct a půl procenta. Pro rozpočet to nemusela být žádná velká tragédie, protože Kalousek zároveň prosadil, že se sníží daňové slevy. Tak by stát přišel jen o deset miliard korun. Ovšem společné snížení daňové sazby a daňové slevy mělo nechtěný efekt: v příštím roce bude platit většina lidí vyšší daně, než letos, zvláště ti s nižšími a středními příjmy.

Proto se koalice ještě loni na podzim dohodla, že se daňová pravidla upraví tak, aby se daně snížily skutečně všem. Kalousek tedy navrhl dvě řešení. Podle prvního se daňová sazba pro příští rok vrátí na patnáct procent a také daňové slevy zůstanou stejné. Místo toho se o procento hrubé mzdy sníží pojistné, které občané platí na nemocenskou a na boj s nezaměstnaností. To pomůže každému a náklady budou jen o tři miliardy větší, než plánované snížení sazby.

Druhou variantu vypracoval Kalousek tak, aby každému bylo předem jasné, jak je špatná. Měly by se podle ní opět o něco zvýšit daňové slevy a to až do té výše, aby se všem snížily daně víc, než při první variantě. Stát by tak přišel vedle očekávaných deseti miliard ještě o dalších pětadvacet. To by se pak muselo škrtat z rozpočtů ministerstev. A tady začal konflikt. ODS jednoznačně odmítla návrh, že se daňová sazba nesníží. Má také k dispozici výpočty, podle kterých je možné zvýšit daňové slevy o poznání méně, než navrhuje Kalousek, a přitom se splní hlavní účel, aby se snížily daně všem občanům. Stálo by to zhruba polovinu z hrozící částky 25 miliard. Jinými slovy, tento plán je pouze o deset miliard korun dražší, než Kalouskova varianta s pojistným. Občanští demokraté se přitom mohou opřít o úspěchy při vybírání daní počátkem roku. Když to tak půjde dál, stát vybere o deset miliard víc, než čekal, proč by tedy nemohl stejnou částku vrátit zvýšením daňových slev.

To jsou silné argumenty a navíc přicházejí od hlavní vládní strany. Ministr financí přesto trvá na svém.

Kalouskovi slouží ke cti logická odpověď na otázku, proč se pouští do nevděčné bitvy. Od příštího roku bude mít daň z příjmu občanů sazbu dvanáct a půl procenta. Podniky budou napřesrok platit dvacet procent. Rozdíl mezi oběma sazbami se proti letošku ještě zvýší, ze šesti na sedm a půl procenta.

Otázka zní, jak by se takový rozdíl podepsal na výběru daní. Stát by opět vydělal víc na dani z příjmu občanů, propad u daní podnikům by však mohl být dramatický. Připomeňme, že u podniků se daně počítají s ročním zpožděním a tak se předem nedá nic předpovědět. Kalousek se tedy chce vyhnout riziku, které je skutečně vážné.

Ovšem napravit chyby v daňovém systému je mimořádně obtížné. V této chvíli se už nepochybně utvořila silná podnikatelská lobby, která bude hájit plánované snížení daňové sazby v příštím roce. Ke svým cílům může využít občanské demokraty, nespokojené s tím, že ministerstvo financí řídí křesťanský demokrat Kalousek.

Dosud všechny podobné spory ve vládě rozhodoval Mirek Topolánek. Dost možná, že se mu podaří rozhodnout i nadcházející konflikt, než se vážně rozhoří. Otázka však zní, komu dá za pravdu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .