Daniel Veselý: Šance na záchranu modré planety stále existují

20. prosinec 2018

Svět v současnosti stojí před dvěma zásadními nebezpečími, jimiž jsou změny klimatu a eskalace jaderné hrozby.

Klimatický summit OSN v polských Katovicích přes chmurné prognózy ukazuje, že je v silách lidstva se s prvním nebezpečím vypořádat.

Lída Rakušanová: Nikoli klimatická změna, ale začínající katastrofa

24. konference OSN o změnách klimatu v polských Katovicích

Pamětníci si možná ještě vzpomenou na víc než 70 let starou komunistickou vyprávěnku o roce 1947, kdy se na polích kvůli suchu nic neurodilo, ale zachránil nás Stalin, když na Gottwaldovu žádost poslal do Československa vagony s obilím.

Navzdory procedurálním průtahům a očividným snahám USA, Ruska, Saúdské Arábie a Kuvajtu jednání v Katovicích sabotovat se představitelé téměř 200 států shodli na pravidlech realizace pařížské dohody o klimatu. A to je za situace, kdy se druhý největší producent CO2 - tedy Spojené státy - rozhodl ignorovat globální klimatický konsenzus, dozajista skvělou novinou.

Evropská unie, Kanada, Nový Zéland a několik dalších vyspělých zemí se zavázaly k redukci emisí skleníkových plynů tak, aby se globální teplota nezvýšila o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období.

OSN doufá, že Čína může nyní, kdy se USA zřekly vedení globálního boje s klimatickou změnou, hrát významnější roli. Pakliže Paříž určila směr, Katovice přišly s cestovní mapou na záchranu modré planety, radují se optimisté.

Lidstvo na osudové křižovatce

Avšak ve světle alarmujících zpráv klimatologů, podle nichž má do roku 2030 zůstat téměř polovina světových zásob fosilních paliv pod zemí - jinak se staneme jen bezmocnými svědky klimatického rozvratu, lze hovořit pouze o nesmělém krůčku vpřed.

Zemi čeká chmurná budoucnost. Pařížská dohoda klimatické problémy nevyřeší, varují vědci

Znečištění ovzduší

Jestli se výrazně neomezí emise skleníkových plynů, bude lidstvo brzy čelit až šesti přírodním katastrofám najednou. Varuje před tím nejnovější vědecká studie, kterou cituje indický ekologický server Down To Earth.

Environmentální aktivisté a představitelé malých ostrovních států namítají, že za situace, kdy celé národy čelí zániku, summit v Katovicích nevedl k aktivaci radikální klimatické akce. Tyto hlasy kritizují také skutečnost, že závěrečné prohlášení ze summitu opomíjí konkrétní údaje o snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030.

Za povšimnutí stojí rovněž názor, podle nějž je nutno zavrhnout ideologii ekonomického růstu, potažmo kapitalismus, který stojí v cestě smysluplnému boji s globálním oteplováním. Nelze totiž oddělovat energetické technologie od socioekonomického systému, v jehož rámci existují.

Lidstvo v současnosti bohužel není připraveno na tak radikální transformaci globálních reálií, jakkoliv se toto stanovisko může jevit inspirativním.

Pozitivní příklady táhnou

Pokud jedna negativní zpráva stíhá druhou, není od věci zmínit také pozitivní příklady. Kostarika, jež v současnosti generuje více než 90 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, se hodlá stát první zemí světa, která kompletně dekarbonizuje svou ekonomiku.

Letošní sucho není tak zlé. Česká krajina je ale na klimatické změny nevhodně uspořádaná, říká klimatolog

Sucho (ilustrační foto)

Letošní sucho není tak zlé jako loni nebo například v roce 2015. Česká zemědělská krajina je nevhodně uspořádaná pro to, aby čelila klimatické změně a intenzivnějšímu suchu, říká bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Miroslav Trnka. Podle něj aktuálně proti dlouhodobým hodnotám chybí v půdě 40 až 60 mm srážek, s čímž by se krajina a vegetace měly vyrovnat, pomohly nedávné deště.

Kostaričtí představitelé žádají, aby se příští klimatický summit konal v jejich domovině, kde hodlají představit ambiciózní projekty týkající se dekarbonizace světových ekonomik.

Tato nevelká středoamerická země již cíle dané klimatickými summity v Paříži a Katovicích splnila, ba dokonce překonala. Kostariku lze tedy chápat jako inovativní klimatickou laboratoř, jakož i inspiraci pro celý svět.

Další pozitivní zprávou je skutečnost, že fosilní průmysl nyní zažívá horké chvíle, neboť přichází o miliardové investice. Ačkoli tato strategie spočívající v odklonu investic od největších znečišťovatelů sama o sobě negativní dopady globálního oteplování nezvrátí, hovoříme o jedné z možností, jak zachovat zdravou planetu pro naše děti. 

Daniel Veselý

Dosavadní nechuť světových vlád zahájit účinnou klimatickou akci, včetně splacení klimatického dluhu chudým zemím, by nás tedy neměla paralyzovat, ale naopak – s přihlédnutím k pozitivním příkladům – motivovat. Ostatně měli bychom začít u sebe; můžeme konzumovat méně masa a mléčných produktů, méně cestovat auty a letadly - či jen o tomto zásadním nebezpečí nahlas hovořit.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.