Daniel Veselý: Jaké je poselství protestů v Gaze?
V průběhu protestů v Izraelem okupované Gaze izraelská armáda usmrtila víc než stovku Palestinců, zatímco byl jeden izraelský voják lehce zraněn.
Jen v pondělí 14. května bylo zabito 61 osob. Spekuluje se o tom, že mezi mrtvými je vysoký počet příslušníků militantního hnutí Hamás.
Dušan Radovanovič: Jsou Palestinci lidmi druhé kategorie?
Zkusme si tu zprávu představit: „60 lidí včetně dětí zabito při demonstraci proti vládě Andreje Babiše. Další tisíce byly zraněny.“
Zastánci tvrdého a nekompromisního postupu vůči demonstrujícím Palestincům s odkazem na tvrzení předáka Hamásu Salaha Bardawila argumentují, že izraelská armáda postupovala v intencích zákona, neboť během onoho osudného pondělí umírali většinou příslušníci Hamásu.
Podle analýzy vypracované izraelskou armádou a bezpečnostní službou Šin Bet přišlo 14. května o život „24 teroristů z Hamásu a Palestinského islámského džihádu“. Nicméně většina z usmrcených demonstrantů byli civilisté.
Jde především o veřejnou image
Bývalý velvyslanec Pojar: Protesty v Gaze byly naplánované. Většina mrtvých jsou teroristé Hamásu
V den, kdy USA přesunuly velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma, došlo na hranicích Pásma Gazy ke krveprolití. O život přišlo na 62 Palestinců. Proč byl střet tak silný?
Tyto informace jsou však zcela irelevantní, neboť je přinášejí strany účastnící se letitého konfliktu. Izrael a Hamás mají totiž tendenci nafukovat počet hamásovců mezi usmrcenými, protože to slouží jejich veřejné image. Tel Aviv potřebuje před světem ospravedlnit zabíjení bezbranných civilistů, včetně dětí a novinářů, zatímco militanti z Hamásu mohou tvrdit, že nasazují své životy pro blaho všech Gazanů.
Z těchto důvodů nelze brát informace Hamásu ani Izraelců za bernou minci - natož vynášet definitivní soudy, jelikož klíčové jsou poznatky nestranných pozorovatelů. Vypovídající je též skutečnost, že Spojené státy blokují mezinárodní vyšetřování izraelského zákroku v Gaze.
Gita Zbavitelová: V Gaze nejde o lidové povstání, ale o vojenskou operaci Hamásu
V pondělí vyvrcholily osm týdnů trvající nepokoje v Gaze, kterým tamější vládnoucí teroristické hnutí Hamás říká „pochod za návrat“ Palestinců do Izraele.
Když hovoříme o příslušnících Hamásu, nemusí jít automaticky o krvežíznivé militanty z Brigády al-Kásam, ale třeba o zaměstnance sociální frakce Dawah. Koneckonců také členové Hamásu mají právo na legitimní protest.
Leč izraelští vojáci nemají právo střílet do demonstrujících, pokud je tito lidé přímo neohrožují na životě, jak shodně uvádějí lidskoprávní organizace Human Rights Watch a B'Tselem. Podle právní analýzy izraelské organizace B'Tselem nemá izraelská armáda žádné oprávnění nasazovat smrtící sílu ani v případě, že by tisíce Palestinců překonaly bezpečnostní bariéru a dostaly se na izraelské území.
Kdo stojí za protesty v Gaze?
Palestinci chtěli překonat hranici a páchat zlo. Izrael brání svou existenci, říká publicista
Izrael jen brání svoje hranice. Tak reagoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu na zabití minimálně 55 Palestinců při pondělních protestech v Gaze. Armáda uvedla, že se protestující snažili proniknout na izraelské území a tam páchat teroristické činy.
Washington, Tel Aviv a řada sdělovacích prostředků soudí, že sérii demonstrací s názvem Velký pochod za návrat zorganizoval a řídil Hamás, a proto leží vina za krveprolití na jeho bedrech. Avšak masové demonstrace zprvu organizovala nezávislá uskupení a aktivisté, jak informoval list New York Times. Hamas, jakož i Fatah a Palestinský islámský džihád, se k nim posléze oportunisticky přihlásil.
Reportér britské veřejnoprávní televize Channel 4 News Jonathan Rugman, který během protestů v Pásmu pracoval, potvrdil, že ačkoli se Hamás na organizaci demonstrací podílel, v žádném případě nebylo v jeho silách koordinovat veškeré aktivity související s pochodem za návrat. Podle Rugmana a nezávislého reportéra Sharifa Abdela Kouddouse nikdo z demonstrujících Palestinců u sebe neměl střelnou zbraň, a přesto po nich izraelští vojáci svévolně stříleli.
Masové protesty se konaly na území, jež je podle mezinárodních institucí stále okupovaným teritoriem a které se 11 let nachází pod tvrdou izraelskou blokádou. Život v Gaze je dlouhodobě neúnosný, neboť elektřina zde funguje pouze čtyři hodiny denně, panuje tu akutní nedostatek pitné vody, odpad zaplavuje ulice i pláže a obyvatelstvo sužuje více než 40procentní nezaměstnanost. Jinak řečeno: Gazané mají pádný důvod k tomu, aby proti tomuto bezpráví protestovali.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
