Daniel Veselý: Jak se vědecké poznání slučuje s náboženstvím?
Jestliže ještě před šesti lety 97 procent klimatologů explicitně či implicitně přičítalo globální změny klimatu lidské činnosti, dnes tento vědecký konsenzus dosahuje téměř sta procent.
„Uvěřil jsem. Klimatická změna je nové náboženství,“ říká David Zábranský v Liberatuře
Brexit, czexit, elitexit. Co kdyby se kreativci s latéčkem, kteří nesnášejí politické populisty i jejich primitivní voliče, sebrali a odešli z Evropy? ptá se David Zábranský ve svém novém románu s názvem Logoz. V něm se krom migrace liberálních elit věnuje také klimatické změně.
Přesto se apely na razantní klimatickou akci stále setkávají s nepochopením a posměchem. Ve vědecké komunitě existuje snad jen jedna drtivější názorová shoda, a to konsenzus týkající se holocaustu. Dnes ti, kdo holocaust popírají - a dokonce i ti, kdo jej bagatelizují, stojí mimo veřejnou debatu. Jedná se možná o ostrý příměr, jenže čísla jednoduše nelžou.
Samozřejmě, že vědecké bádání a poznání má svůj vývoj a doprovází jej celá řada úskalí a možných chyb. Nelze jej proto brát za evangelium, o němž není radno diskutovat. Leč prognózy klimatologů z roku 1990 byly v některých případech nejen pozoruhodně přesné, ale i poněkud optimistické. K dispozici totiž máme změřitelná data, která se nedají ošálit žádnou ideologií ani náboženstvím.
Změřitelná data ošálit nelze
Vědci předpověděli nárůst teploty o jeden stupeň Celsia do roku 2025, přičemž tuto hodnotu jsme patrně již překročili. Dramaticky se také zvýšila koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, zejména kvůli spalování fosilních paliv a masovému odlesňování, což vede k zahřívání zemského povrchu. Nicméně koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší je nyní vyšší, než klimatologové téměř před 30 lety předpovídali.
Podle zpravodaje OSN světu hrozí klimatický apartheid. Lidská práva prý nemusejí přežít oteplování
Svět podle zprávy zvláštního zpravodaje Organizace spojených národů (OSN) Philipa Alstona směřuje ke „klimatickému apartheidu“. V něm se vysokým teplotám a hladu vyhnou jen bohatí, ostatní budou trpět. Alston zároveň tvrdí, že dopady globálního oteplování mohou podkopat nejen základní lidská práva, jako jsou přístup k vodě, jídlu nebo bydlení, ale také demokracii a právní stát.
A pokud jsou někdejší konzervativní předpovědi v celku správné, existuje snad nějaký rozumný důvod, proč nebrat tyto a jiné poznatky na vědomí? Přiznám se, že mne frustruje číst stále více pesimistických zpráv a prognóz, zatímco se česká vláda staví na zadní před klimatickou agendou Evropské unie.
Prestižní časopis Nature nedávno zveřejnil tři studie, podle nichž oteplování či naopak ochlazování planety v uplynulých dvou tisících letech nemělo na rozdíl od současné klimatické změny globální charakter.
Klimaskeptikové s oblibou namítají, že právě tyto výkyvy, jež podle nových poznatků ovlivnila zejména vulkanická činnost, a nikoliv změny ve slunečním záření, jsou důkazem toho, že se dnes nic zvláštního neděje.
Klimaskepse utržila další porážku
Jenže během středověké periody trvající zhruba od roku 950 do roku 1250 se podle výzkumníků teplota zvýšila pouze na 40 procentech Země, zatímco nejteplejší období za poslední dvě tisíciletí postihuje téměř sto procent planety.
Sázení stromů nestačí. Klimatická nouze je ale skutečný závazek, vysvětluje zastupitel Prahy 7
Boj s klimatickou změnou dorazil i do Čech. Praha 7 následovala příkladu Londýna a dalších měst a jako první obec ve střední a východní Evropě vyhlásila stav klimatické nouze. Náměstek primátora za STAN Petr Hlubuček slíbil, že na následujícím jednání zastupitelstva předloží návrh na vyhlášení stavu klimatické nouze v celé Praze.
Nutno zdůraznit, že vědci stanoviska klimaskeptiků, opírající se zpravidla o pouhé domněnky, už dříve vyvrátili. Badatelé opakovaně dokázali, že koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře je nyní nejvyšší za posledních 14 milionů let, přičemž globální teplota bezprecedentně stoupá. Zhruba třetina uhlíkových emisí, které lidstvo vyprodukuje, se rozpustí v oceánech, což má logicky destruktivní dopady na křehké mořské ekosystémy.
Věc se má takto: kdybychom skutečně byli svědky jen dalšího klimatického výkyvu, na nějž nemají lidé žádný vliv, muselo by existovat rozsáhlé vědecké spiknutí. To už se však pohybujeme v rovině konspiračních teorií.
Nicméně klimaskeptikové rádi hovoří o novém náboženství, varují před klimatickým chiliasmem a do omrzení opakují, že teplotní výkyvy tu byly vždy, aniž by na ně lidská činnost měla jakýkoliv vliv. Je taktéž nepochopitelné, jak agresivně reagují na mladou aktivistku Gretu Thunbergovou, která pouze tlumočí vědecké poznatky.
Strach ze „zelené revoluce“ patrně rámcují obavy z radikálních socioekonomických opatření, jejichž realizace je však ve světle možného klimatického rozvratu nezbytná.
Autor je komentátor Britských listů
