Daniel Veselý: Afghánistán - dlouhá cesta k debaklu

Dne 7. října 2001 administrativa prezidenta George W. Bushe zahájila letecké útoky v Afghánistánu, načež poté, co padla vláda Tálibánu, instalovala v zemi vládu válečných magnátů ze Severní aliance.

Punc legitimity americké okupaci dodatečně poskytla široká mezinárodní koalice, zahrnující Českou republiku, s posvěcením Rady bezpečnosti OSN, ačkoliv počáteční nálety reálnou oporu v mezinárodním právu postrádaly.

Země byla osvobozena od středověkých tmářů a válečnický apetýt ve Spojených státech po teroristických útocích v New Yorku byl zčásti ukojen, i když se hlavní zloduch Usáma bin Ládin stále schovával kdesi v jeskynním systému Tora Bora.

Promarněná šance

Bezpečnostní situace v zemi se ale nelepšila, k čemuž značně přispěla opětovná aktivace povstalců z Tálibánu, ale i útoky amerických leteckých sil na civilní cíle se stovkami ztrát na životech a zločiny předáků Severní aliance. Je třeba připomenout, že nejeden z těchto nových vládců v Kábulu páchal otřesné zločiny již za občanské války v první polovině 90. let 20. století.

Odpor vůči okupačním silám trvá dodnes|foto: ČTK/AP, Rahmat Gul,ČTK

Uznávaný novinář Anand Gopal nabízí ve své knize No Good Men Among the Living nekonvenční pohled na Afghánistán podzimu roku 2001. Gopal na základě svých osobních zkušeností konstatuje, že Spojené státy sice rychle a efektivně eliminovaly moc tálibů, avšak přetrvávající přítomnost jejich vojsk probudila povstalce z Tálibánu k životu a jejich odpor vůči okupačním silám trvá dodnes.

Když v roce 2009 do Oválné pracovny nastoupil Barack Obama s příslibem ukončení války v Iráku, totéž neplatilo pro vojenské dobrodružství v Afghánistánu. Nový nájemník Bílého domu naopak zvýšil počet amerických vojáků v této zemi o desítky tisíc.

Navíc v září 2009 došlo ke zničujícímu náletu NATO v provincii Kunduz, při kterém zahynulo asi sto civilistů, na veřejnost prosákly zprávy o bující korupci v kábulském státním aparátu a o rok později organizace Wikileaks zveřejnila znepokojivé informace o tisících civilistů usmrcených okupačními silami. Afghánistán se krok za krokem, jak pokračovala okupace této země, stal eldorádem pro producenty opia, a nyní se více než 90 procent této smrtící substance vyrábí právě v této zemi.

Nekonečná válka bez satisfakce

Když byl strůjce atentátů z 11. září 2001 nakonec dopaden a usmrcen v pevnosti v sousedním Pákistánu, pominul původní proklamovaný důvod pro zahraniční okupaci Afghánistánu.

Pěstování opia v Afghánistánu|foto: Public domain, Davric

Přestože Washington na konci roku 2014 s velkou fanfárou oznámil formální ukončení bojových operací, v zemi zůstaly tisíce mezinárodních vojáků a další tisíce amerických kontraktorů a letecké útoky proti tálibům pokračovaly. Ač byla spolupráce s afghánskými silami vydávána za jeden z pokroků v „budování státu“, jejich efektivita je spíše jen zbožným přáním.

Územní zisky Tálibánu jsou přes „pacifikační snahy“ Američany vedených vojsk v současnosti nejvyšší od roku 2001 a na scénu nastoupil nový hrozivý fenomén v podobě Daeše. Neblahé zkušenosti z dalších Bílým domem iniciovaných intervencí jako by se opakovaly s železnou pravidelností.

Světová veřejnost má v tomto ohledu právo vidět alespoň nějaké hmatatelné úspěchy, zvláště pak poté, co je vyžadován její souhlas s těmito vojenskými dobrodružstvími.