Daniel Kroupa: Opět o terorismu
Australský imigrant postřílel padesát nevinných Novozélanďanů.
Tak by měli radikální odpůrci imigrace popsat strašný čin, který se minulý týden odehrál v mešitě v městě Christchurch, kdyby byli důslední ve svém vyjadřování.
Daniel Kroupa: Myšlenky v době postní
Popeleční středou vstoupili křesťané do postního období.
Jenže oni důslední nejsou ani ve svém vyjadřování, ani ve svém myšlení. Imigrace je složitý problém a jeho pochopení vyžaduje schopnost pečlivého rozlišování motivů, příčin a okolností.
Jeho řešení je neméně komplikované a rovněž vyžaduje pečlivé zvažování kroků tak, aby se odlišila pomoc lidem v nouzi, která je naší mravní povinností, pomoc těm, kteří nemohou přežít v zemi svého původu a usilují o to, stát se platnými členy našeho politického národa od naivního přijímání těch, kteří si přišli jen pro využívání sociálních výhod vyspělé společnosti, aniž mají vůli akceptovat její hodnoty a přispívat svojí prací k jejímu blahobytu.
Podobná neschopnost konsekventního uvažování ovšem provází i naše uvažování o terorismu. Projevuje se ve chvílích, kdy námi otřese další z řady neospravedlnitelných zločinů, které nás provázejí již déle než století.
Atmosféra ohrožení, zloby a nenávisti
Teroristické metody boje, spočívající v útoku na nevinné lidi jenom pro to, že jsou příslušníky nějaké třídy, rasy, etnika či náboženství, ospravedlňovali nejprve anarchisté v 19. století, ve dvacátém pak komunisté, fašisté, nacisté a další.
Daniel Kroupa: Češi a evropské zájmy
Na sjezdech politických stran, které proběhly v posledních měsících, poutaly pozornost médií především personální změny ve vedení.
Terorem se snažili radikální komunisté organizace Frakce rudé armády vyvolat reakci režimu, která by jej v očích pasivní dělnické třídy demaskovala jako policejní stát a mobilizovala k revoluci. Kolik obhájců tehdy našli v akademické sféře?
Mohli se při tom opřít o výsledky diskusí o legitimitě násilí v 50. letech a vzdělaní zastánci teroru se těšili v určitých kruzích společenskému respektu. Trvalo dlouhá desetiletí, než i většina radikálních intelektuálů akceptovala, že terorismus jako prostředek nelze ospravedlnit žádným ideálem lepšího světa.
Dnes už narazíme na ospravedlňování teroru jen výjimečně. Nezmizelo však jeho omlouvání. Pachatelé prý byli ke svým činům „dohnáni“ nesnesitelným politickým či sociálním útlakem. Nespravedlivý společenský řád a globalizace prý vytváří frustrované lidi, kteří jiný prostředek než teror na svou obranu nenacházejí.
Jenže ve skutečnosti, jak se mnohokrát prokázalo, teroristé pocházejí ze všech společenských vrstev a často se jedná o lidi ve svých oborech úspěšné.
Psychologické, sociologické, ekonomické či politologické výklady jejich chování jsou nedostatečné, protože to, co co teroristé činí, konají s rozvahou a ze svého svobodného rozhodnutí.
Dnes jim však v našem prostředí takové rozhodnutí usnadňuje atmosféra ohrožení, zloby a nenávisti, kterou pomáhají šířit různé politické, kulturní i náboženské celebrity. Sesadíme-li je z trůnů, terorismus nezmizí, ale alespoň ztratí podporu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.