Daniel Kroupa: Média v dobách informačního zmatku
Zatímco v předmoderní společnosti většina lidí žila v přírodě, své znalosti čerpala z tradice a z toho, co vnímala vlastními smysly, dnes se nachází ve městech a své mínění o světě získává vesměs z médií. O skutečnostech, na nichž závisí náš život, se již nemůžeme přesvědčit svýma očima, ale musíme spoléhat na to, co nám o nich řeknou lidé, které ani osobně neznáme.
A protože tyto skutečnosti nemůžeme nazírat, nemáme o nich žádné vlastní názory, ale jen pouhá mínění, o jejichž pravdivosti se jenom zřídkakdy můžeme přímo přesvědčit.
Čtěte také
Mínění a názor není dobré zaměňovat. Ve sporu dvou lidí majících o stejné věci opačná mínění totiž nemůže rozhodnout jenom to, že jsou vnitřně konzistentní, ale vlastní pohled na to, jak to s nimi je, tedy vlastní názor. Teprve ten jedno z nich potvrdí a druhé vyvrátí. Pouze tak se můžeme vyhnout zbytečným konfliktům. V prostředí, v němž jsme závislí na názorech několikanásobně zprostředkovaných, je to ovšem nesnadné.
Názory produkují fakta nebo data a záleží nejen na kvalitě jejich zprostředkování, ale i na jejich výběru a výkladu. Zkrátka i v tom jsme odkázáni na média. A jestliže ta svou funkci patřičně neplní, čelíme nejen sporům o to, které mínění je správné, což je pro hledání pravdy přínosné, ale i konfliktům o fakta a data, bez nichž se žádného rozhodnutí nedobereme.
Referenční bod
Je tedy na místě otázka, jak hledat věrohodné zdroje informací. Nuže, na prvním místě by nás o nich mělo zajímat, zda v daném médiu mínění a komentáře jasně oddělují od zpráv, zda fakta a data získávají přímo od pramenů, zda na ně odkazují tak, abychom se o nich případně mohli sami přesvědčit.
Čtěte také
Dále zda jejich zpravodajství zpracovávají dostatečně vzdělaní novináři a redaktoři schopní pochopit věci, o nichž píší či mluví. Důležité je, opírají-li se při tom o odborníky s dostatečnou kvalifikací. Jestliže však některá média jsou pod vlivem právě vládnoucích politických stran, nebo mají z komerčních zájmů sklon podbízet se většinovému mínění proto, aby získaly co nejvíce čtenářů, posluchačů nebo diváků, mělo by nás to vést k opatrnosti.
Je myslím zřejmé, že takovou roli nemohou v plné míře splnit komerční ani malá, nedostatečně finančně zabezpečená média, se kterými se nejčastěji setkáváme na internetu a která si může snadno zřídit kdokoli k účelům i zcela nepočestným.
A naopak je to funkce, kterou mohou a mají plnit média veřejnoprávní, jejichž činnost je regulována zákonem, nikoli politickou mocí, na níž mají být co nejvíce nezávislá. Nejsou dokonalá ani neomylná. V dobách informačního zmatku se však stávají referenčním bodem, o který se může veřejnost při svém hledání pravdivého mínění opřít. Máme tedy dobré důvody je chránit a kultivovat.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
