Další střet nad střetem zájmů?

A že je třeba v tomto směru podstatně zpřísnit stávající legislativu. A často se také poukazuje na to, jak politikové v médiích rovněž horují proti korupci a volají po ostřejších opatřeních, ale když se návrh novely zákona o střetu zájmů vždy jednou za čas vynoří, nakonec se jej podaří celkem šikovně rozmělnit, zpochybnit, otupit, případně poslat zpět do zapomění, respektive až do nějakého "příště". Podobně jako je tomu například se zdánlivě vážně míněnými podporami zúžení imunity, z nichž se ovšem už dávno stala prakticky fraška s nulovým výsledkem.

Se zatím poslední návrhem řešit otázku střetu zájmů přišla levice polasneckým návrhem zákona z dílny ČSSD. Její příslušník, předseda imunitiního výbnoru sněmovny Miloslav Kala předem avizoval deset bodů zpřísňujících a upravujících stávající normu, přičemž průlomové mělo být to, že nejen média, ale vlastně každý občan může, jak se říká, "dosáhnout" na majetková přiznání politiků.

Zákonodárci a ministři se podle Kaly mají připravit na to, že na jejich majetkové poměry bude vidět kdykoliv, bez uvedení důvodu. Kdo by o to měl zájem, mohl by do parlamentní knihovny zaslat své jméno, datum narození a bydliště, následně by obdržel příslušné heslo a pak už by se na příjmy a majetek dotyčného politika mohl podívat klidně doma skrze internet. U členů cetrální banky by už ale důvod musel být uveden, a oznamování majetku soudců, dost možná snáze vydíratelných či zatrašovatelných, měl formulovat zvláštní zákon o soudech a soudcích. Návrh předpokládá take vytvoření databáze starých přiznání a politikové by byli povinni při hlasování informovat vždy, pokud by se mohlo v jejiich případě jít střet zájmu.

Připomeňme, že dříve už leccos k nahlédnutí možné bylo, ale zákonodárci pak přijali nový zákon, který zakazoval zveřejňovat vedlejší příjmy politiků, jejich dluhy anebo informace o přijatých darech. Poslanci ČSSD připravená novela má být krokem dál, mimo politiků se týká i policistů, členů obecních zastupitelstev, některých úředníků a šéfů organizací.

I když přesto krokem zcela důsledným. Například neobsahuje povinnost podání majetkových přiznání také partnerů a nejbližších příbuzných politiků. Takže teoreticky by šlo převést těžko vysvětlitelné položky například na manželku, bratra nebo dospělé děti.

Najvíc technických námitek měli zákonodárci pravice s tím, že jde o složitější záležitost, která musí být promyšlenější aby nemohla být zneužívána k veřejným štvanicím a která by neměla být jen populistickým gestem. Nicméně zákon prošel sněmovnou dost hladce, byť po nemalých úpravách v komplexním pozměnovacáím návrhu. Pak jej ale vrátili dolní komoře senátoři a ty znovu před nedávnem přehlasovali poslanci. Zbýval tedy už jen podpis hlavy státu.

Ale Václav Klaus zákon nyní do parlamentu vrací nazpět s řadou výhrad podobných senátorským. Prezidentovi zejména vadí, že zákon hovoří take o majetkových přiznáních například ředitelů základních a středních škol a jiných lidech, kteří nejsou (cituji): "v klasickém slova smyslu veřejnými činiteli", přičemž ale vedle soudců a státních žalobců se nemá týkat vedoucích představitelů vysokých škol. Podle Klause by zákon musel být znovu rychle novelizován. A nebezpečné prý rovnež je, že by se mohl vztahovat zpětně za minulý rok, kdy ale osoby do nové verze zahrnuté s dikcí této normy nemohly počítat a zákon by tudíž měl obsahovat přechodná ustanovení. Například pro ty, kteří podali majetkové přiznání za rok 2007 podle doposud platného zákona.

Na první pohled se ovšem zdá, že levice, jíž stačí k prolomení prezidentského veta 101 hlasů ve sněmovně (senát už je v této fázi mimo), najde pár poslanců z řad lidovců nebo zelených a norma přece jen vstoupí v platnost. I když je podle Václava Klause (znovu cituji): "nesystémovou, nedomyšlenou, nepřehlednou, málo srozumitelnou a svými důsledky jdoucí proti soukromí nemalého počtu bezúhonných občanů naší země."

Ačkoliv to na první pohled vypadá, jajko by šlo o nějký zásadní "střet nad střetem zájmů", ve skutečnosti si z toho, zda norma bude zamítnuta nebo "převetována", nikdo příliš velkou hlavu nedělá. Pokud se politikové nechávají korumpovat, a zřejmě někteří ano, většina z nich už se v tom naučila dávno chodit natolik obratně, aby jim i přísnější zákon byl více méně jedno. A to zase vědí, nebo přinejmenším tuší i jejich bezúhoní kolegové, Kterým je take jasné, že zákon by musel jít dál, mimo jiné k oněm rodiným příslušníkům.

A veřejnost si už pradávno žádné ilutze nedělá. Stačilo jí co viděla během posledního roku a půl v případě jednoho hodně vysoko postaveného politika. Kterého jistě není třeba jmenovat a který ani dokonce "v tom chodit neuměl".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .