Další Berlusconiho skandál v předvolebním boji

Ještě před jeho velkým volebním vítězstvím v roce 2001 italský parlament schválil zákon o rovnoprávném přístupu všech politických stran k médiím během posledních 30 dní před konáním voleb. Zákon, který po latinsku nazvali "par conditio" stanoví, že všechny politické strany, bez ohledu na jejich parlamentní zastoupení, mají stejné právo na bezplatný přístup k rozhlasovým i televizním stanicím, ať už veřejnoprávním či soukromým.

Cílem tohoto opatření, které bezpochyby novinářům trochu svazuje ruce, bylo, aby magnát Berlusconi, který sám o sobě kontroluje téměř 50% italské televize, nemohl svou neustálou přítomností potlačit na obrazovce propagandu svých soupeřů. Tím spíše že od roku 2001, kdy vyhrál volby, je jeho vliv ve dvou ze třech televizních kanálů veřejnoprávní televize RAI velmi silný. Zákon také stanoví, že během předvolebního období musí před obrazovkami či mikrofony dojít k dialogu mezi proti sobě stojícími představiteli, aby si občané mohli utvořit ucelenější názor a politikové mohli být eventuálně usvědčeni z nepravdy.

Celou situaci zkomplikoval leader opozice Romano Prodi. Řekl, že se nedostaví k žádné debatě na televizních kanálech, které jsou majetkem jeho soupeře Berlusconiho. K tomu jako svobodný člověk měl plné právo. A k dvěma debatám v RAI přistoupil pouze po dohodě, která dle amerického stylu zakazuje přerušování soupeře a stanoví přísné časové limity na odpovědi a repliky. Při první debatě v RAI Prodi zvítězil na body, při druhé dle pozorovatelů došlo k remíze. Během posledních dvou týdnů je v Itálii zakázáno publikovat sondáže mínění - ale v médiích se naznačuje, že Prodi o několik bodů vede, přinejmenším ve volbách do sněmovny. V senátu je to prý na vážkách.

To byly asi důvody, které patrně přiměly Berlusconiho k protiútoku. Šéfredaktor jeho nejlepších televizních novin TG5 Carlo Rossella ( v Itálii to vyslovují tydžičinkue) pozval Berlusconiho a Prodiho k debatě na svém programu. Prodi řekl, že už má naplánovaný program a odmítl. Berlusconi se tedy rozhodl, že k debatě půjde sám, ať si třeba redakce pozve jen levicově orientované novináře a označil Prodiho za zbabělce. Trochu přitom zapomněl, že v roce 2001 odmítl jakoukoliv debatu s tehdejším soupeřem Francescem Rutellim (frančeskem).

Ale dříve než nezávislý orgán pro kontrolu médií mohl zasáhnout, se ozvala samotná redakce TG5. Narychlo svolala shromáždění za přítomnosti zástupců odborového svazu novinářů a prohlásila, že porušení zákona par conditio nedopustí a že pokud magnát, tj. jejich zaměstnavatel, bude trvat na svém, vyhlásí stávku. Berlusconi hlasitě několik hodin protestoval, ale nakonec musel ustoupit.

Na kolbiště mezitím vystoupil jeho zástupce ve firmě, současný generlní ředitel firmy Fedele Confalonieri (fedéle konfaloniéri) a na obrazkovkách hřímal, že je to omezení svobody a že takhle Itálie bude vypadat v případě, že Prodi ve volbách zvítězí. Jinými slovy se pokusil ovlivnit početné diváky svých programů, že vítězství levice by mohlo vést k okleštění firmy, i když to Prodi i jeho spojenci vícekrát popřeli. Pravda je, že Prodi i ostatní představitelé současné opozice řekli, že bude třeba změnit zákon o střetu zájmů a že si patrně Berlusconi bude muset vybrat mezi firmou a politikou.

Polemika je tedy mimořádně ostrá a většina italského obyvatelstva jen čeká na pondělní odpoledne, kdy volby skončí a kdy se všichni budou moci vrátit k normální aktivitě. Jako novinář považuji za slušné dodat, že novináři TG5 nejen prokázali rovnou páteř, ale že jejich zpravodajství jsou již dlouhá léta kvalitní, informovaná, dosti objektivní a nezřídka lepší než jejich konkurence ve veřejnoprávní RAI. Problém není tedy v tom, zda soukromá média či nikoliv, ale v nevyřešeném střetu zájmů současného italského premiéra.