Dá se s Rusy ještě mluvit?
Pokud si někdo myslel, že náš prezident dokáže Putina přesvědčit o potřebě protiraketové obrany, musí být hořce zklamán. A patrně si to nemyslel ani prezident Klaus a tak raději naložil letedlo obchodníky a asistoval u podepisování kontraktů.
A Putin, aby ukázal, že s Ruskem je lepší obchodovat než debatovat o zbraních, ukázal obě tváře, vlídnou obchodní a zlou a dogmatickou ve věci protiraketové obrany v Polsku a u nás. Výhrůžky na západ a obchod na východ ... jak za starých časů. Jenomže časy se změnili.My jsme v NATO a v EU a Klaus není Husák.
Putin to samozřejmě ví, tak říká: "Obchod nebo radar?" Naše odpověď musí mít historický podtext a tak se musíme ptát: za jakou cenu bude ten obchod, když za něj obětujeme radar? To již samozřejmě víme, cenou je naše vlastní suverenita a může to být tak i do budoucna: čím více obchodu, tím méně suverenity. Takže se pod ruským tlakem dáme finlandizovat nebo se raději vydáme opačným směrem? Odpověď se mi zdá zřejmá.
Je ale možné, že by nás Putin v duchu svého původního povolání takto nepřímo tlačil do radaru? Nikoli, to je absurdní. Nemá asi alternativu a to by nás mělo zneklidňovat.
Absurdní věci se opravdu dějí. Například zatýkání Gariho Kasparova před zraky zahraničních kamer, když jde na demonstraci proti Putinovi. Kasparov je mezinárodně nesporně větší autorita než Putin, byť nemá jeho moc. Absurdní je rozhánět obušky protiputinovské demonstrace v Moskvě a provokovat v médiích ruskou menšinu do konfrontace s estonskou vládou kvůli pomníku sovětského vojáka. Nevyvolává to vše otázky po tom, jak se Estonsko stalo součástí Sovětského svazu, jak se do Estonska dostala masa ruských obyvatel a kam zmizeli tisíce Estonců během sovětské nadvlády?
Nevím zda se náš pan prezident poptával po zdraví Gariho Kasparova, ale rozhodně se měl zeptat například na to, jak si ruští generálové představují, že budou bombardovat americký radar v Brdech, pokud tam někdy bude? Nejde jen o to, jak ruští generálové myslí, ale i o to, že mají potřebu říci takovou pitomost nahlas a do novin. Ani za studené války se neodvážili přímo zaútočit na jakékoli americké zařízení po světě a budou tak činit v době, kdy se za peníze amerických daňových poplatníků likvidují jejich staré rakety, ponorky a arzenály chemických zbraní?
Možná by bylo dobré, kdyby ruští stratégové řekli, jak si představují, že zastaví Iránce ve výstavbě raket a nukleární bomby. Mají takovou představu? Zdá se, že nemají, ale přesto perský program obhajují a vystupují proti obraně proti jeho hrozivým výsledkům. Chtějí tedy aby někdo na Irán zaútočil preventivně? To doufejme nechtějí. A co tedy chtějí?
Skoro každé své vystoupení dnes zakončí ruští diplomaté a politici náznakem, že se chtějí přímo domluvit s Američany, aby mohli mít palec na spoušti obranného systému a byli stejně mocní. Na druhé straně již několikrát odmítli kolektivní spolupráci, skrze NATO nebo s Američany. Rusům zřejmě nevadí tolik samotný protiraketový deštník, ale to, že s ním nemohou manipulovat. Nicméně jde o obranu, která je věcí Západu. A Rusové chybně Západ konfrontují, namísto aby se k němu přidali a přijali svou odpovídající roli regionální mocnosti, která je možná silná vojensky, ale křehká vnitřními poměry i stavem hospodářství.
Pokud Rusové chtějí patřit na Západ, musí se tak chovat, zařadit se do konstruktivního kolektivního dialogu, který se i my musíme učit, zejména v rámci EU. Platí však, že v tomto dialogu mají své slovo jak Američané, tak Němci nebo Britové a nakonec i Poláci a Češi. To asi Rusům připadá neadekvátní. Pokud ale chtějí bouchat do stolu a dělat ramenatá vyjádření, vykládat nám co nemáme dělat, nebo vyhrožovat protiopatřeními, z dialogu se vyřazují a nechovají se jako spojenci. Pokud chtějí stát samostatně a vyrovnávat se s tlakem Číny nebo Iránu, musí nabízet partnerskou alternativu, která problémy řeší a nezametá pod koberec.
Není snadné nalézt správnou odezvu na nekonstruktivní ruskou pozici, rétoriku a politiku. Nenabízí totiž alternativní řešení ani konstruktivní východiska. Američané s letitou zkušeností si patrně opět vybudují vlastní řešení a nechají Rusy být i s jejich řečmi, aby si zvykli a přizpůsobili se po svém. Nám patrně také nezbude nic jiného. Je ale třeba vědět, že takový postoj a takovou odolnost si můžeme dovolit právě a pouze tehdy, pokud budeme patřit ke kolektivní politice Západu, evropského i atlantického Západu. Budeme-li se z tohoto kontextu vyřazovat, můžeme být šeredně překvapeni.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka