Cyril Děckař: Dítě nemůže bojovat s horečkou jako dospělý. S digitálním teploměrem se to musí umět

„Rodiče si neuvědomují, že dítě má menší zásoby tekutin. Když se nechá poprat a vypotí všechny zásoby, skončí třeba na kapačce a hospitalizace může být delší, i když by třeba nemusela být žádná, kdyby teplotu sráželi dřív,“ objasňuje pro Český rozhlas Plus.

Čtěte také

iROZHLAS

Dělám přešlapy a jdu za hranu. Rodiče, kteří googlují, mám docela rád, přiznává influencer Cyril Děckař

Výše teploty, od které je potřeba pomoci dítěti léky, je ale individuální. Rodiče ji nepoznají podle čísla na teploměru, ale chování dítěte. Pokud si jejich potomek přestává hrát, jíst, pít a je rozmrzelé, je potřeba zakročit a podat mu léky, ideálně v podobě sirupu, který se rychle vstřebává.

„Rodiče často říkají, že když dají dítěti pusu na čelo, tak úplně cítí, jak z dítěte sálá ta horečka. Ale já v nemocnici nemůžu pusinkovat cizí děti, takže my používáme teploměry. A ač hodně lidí kritizuje ty digitální, tak jsou perfektní, ale musíte s nimi umět nebo měřit třeba víckrát – na čele, na spánku, pak třeba nad klíční kostí,“ radí Matějka. „Teploměr do podpaží nepoužíváme, jsou pomalé a mohou být nepřesné.“

Horečku lze kromě měření rozpoznat i podle srdeční frekvence, která stoupá spolu s teplotou. Rozpoznatelná je právě u klíčních kostí, podél nichž vedou velké cévy.

Kolegové se dobře baví

Ačkoliv je horečka léčitelná doma, je častým důvodem, proč se rodiče dětí rozhodnou k návštěvě pohotovosti. Nebezpečná je pro novorozence a batolata, u dalších dětí rozhoduje souhra faktorů a podle Matějky by měli rodiče cestu do nemocnice zvážit.

Čtěte také

Psycholožka Bartáková: Nejde vychovávat děti, jak to dělali prarodiče. I když si říkají, co ty mladí blbnou

„Snažím se doporučovat takovou triádu – nejdřív si poradíte doma, pak zkusíte dát volně dostupné léky, co máte. Můžete ještě zkusit zavolat na tu pohotovost, kam byste jeli. A když si opravdu neporadíte, tak je jasné, že jedete na pohotovost, aby vám poradili osobně,“ doporučuje. „My tam samozřejmě jsme pro vás a snažíme se pomoct, ale kdyby nám z čekárny občas někdo ubyl, tak bychom se nezlobili.“

O nejčastějších chybách a opakovaných videích proto točí videa na sociální sítě, v nichž se snaží rodiče edukovat i pobavit. Jeho videa rezonují i mezi kolegy třeba na oddělení.

„Jsem za šaška a stalo se mi třeba, že jsem přišel na lékařský pokoj a kolega tam ukazoval nějaké moje video primářovi. Smáli se tam tomu a ptali se mě, kam na ty blbosti chodím,“ přiznává.

„Myslím, že se u toho kolegové dobře baví. Někteří jsou kritičtí, někteří mi píšou, že to těm rodičům konečně někdo vysvětlil. Asi se člověk nikdy nezavděčí všem, ale snažím se.“

Vyhoří polovina lékařů

Otevřeně mluví i o své práci, zodpovědnosti lékařského povolání a tlaku vysokých očekávání pacientů.

„Nejhorší je, když máte výčitky, že jste něco mohli udělat jinak. To se s vámi vleče třeba i týden nebo déle. To si říkám, že jsem měl dělat něco jednoduššího, protože to moje povolání je těžší, než jsem čekal,“ konstatuje. „Od lékařů se čeká, že chyby nebudou dělat. Ale všichni dělají chyby, jak se to jinak máte naučit?“

Právě psychická zátěž a stres je nejčastější příčinou vyhoření u lékařů. S ním se podle některých odhadů potýká polovina českých lékařů.

Čtěte také

I deset běžných nemocí ročně je u dětí norma. Můžou stonat i dvakrát do měsíce, říká pediatrička

„Práce vás přestane bavit, je z ní rutina a nebaví vás vysvětlovat dokola třeba léčbu rýmy. Někdy mám pocit, že bych chtěl jít někam za pokladnu, jenom pípat a mít čistou hlavu,“ popisuje Matějka. „Měl jsem to asi třikrát v různých vlnách, kdy si člověk musí najít nový rozměr, obor nebo motivaci.“

Matějka si svoji cestu našel na sociálních sítích. Jeho účet si rodiče rychle oblíbili a nyní ho využívají i jako zdroj rad a poučení. Soubor nejoblíbenějších instagramových doporučení a triků, jak neskončit v nemocnici, vyjde v listopadu dokonce i knižně v publikaci Děcké lékařství.

Proč je potřeba léčit rýmu? A na co se na Instagramu rodiče nejvíce ptají? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Světlana Witowská