Cyril a Metoděj u Chazarů
Věrozvěstové Cyril a Metoděj absolvovali před velkomoravskou misí náročnou cestu do říše Chazarů.
Pozvání pro misionáře od velkomoravského knížete Rostislava přišlo do Byzance v době, kdy se soluňští bratři Cyril a Metoděj zotavovali z náročné výpravy do říše Chazarů. Zvláště Cyrila chazarská mise fyzicky vyčerpala. Po návratu do Cařihradu churavěl. Jako útočiště si vybral relativně klidný cařihradský kostel Svatých Apoštolů. Metoděj se mohl stát cařihradským arcibiskupem, ale upřednostnil méně exponované místo představeného kláštera Polychron na pobřeží Marmarského moře.
Pozvání pro křesťanské misionáře poslal chazarský vládce byzantskému císaři Michaelovi III. v roce 860. Do chazarské říše přicházeli Arabové šířící islám i Židé propagující judaismus. Určitý vliv tu měli i řečtí křesťané. Chazarský chán chtěl údajně rozhodnout, které náboženství je pro jeho poddané nejlepší. Proto požádal Byzanc o vyslance, kteří by v polemice se zástupci muslimů a židů obhajovali křesťanství.
Císař Michael III. nebral žádost Chazarů na lehkou váhu už proto, že jejich říše sehrávala ve středověkém světě významnou roli. Značnou ekonomickou sílu čerpala z kontroly nad jednou částí významné obchodní cesty známé jako Hedvábná stezka. Vojensky a politicky vytvářela nárazník mezi Byzancí a expandujícími Araby a patřila proto k nejvýznamnějším byzantským spojencům. Císař vybral pro chazarskou misi Cyrila, který se těšil v Cařihradu velkému respektu kromě jiného i pro zcela výjimečné jazykové nadání. Cyril si vyžádal, aby s ním na chazarskou misi jel i jeho bratr Metoděj. Císař souhlasil a brzy se mělo ukázat, že volil dobře.
Hrob sv. Klimenta
Oba misionáři a jejich doprovod putovali do Chazarské říše po moři. Velký úspěch si připsali na své konto už během zastávky v přístavu Cherson ležícího poblíž ústí Dněpru do Černého moře. Podle některých historických pramenů byl v tomto městě pochován svatý Kliment, kterého sem vypověděl římský císař Traján. V Chersonu byl vyhnanec později na císařův příkaz popraven tak, že jej s kotvou přivázanou ke krku hodili do moře.
Cyril se pokusil najít Klimentův hrob. Mezi obyvateli Chersonu neuspěl, protože většina z nich se přistěhovala do města nedávno a o místě hrobu neměli nejmenší tušení. Nakonec našel Cyril v místních dokumentech zprávy o Klimentově hrobě v chrámu, který stával na ostrově poblíž města. Po dlouhém a namáhavém pátrání a kopání nakonec narazil Cyril na hrob. Nálezci byli přesvědčeni, že jde skutečně o hrob svatého Klimenta a vyzvedli jeho ostatky.
Úspěchem skončila i samotná chazarská mise, jež zavedla Cyrila a Metoděje až na pobřeží Kaspického moře. Cyril nezůstal nic dlužen pověsti polyglota a rychle si osvojil jazyk místních obyvatel. Střetl se v mnoha disputacích s arabskými a židovskými misionáři a traduje se, že je v tzv. chazarské polemice argumentačně porazil. Nakolik bylo jeho vítězství skutečně přesvědčivé, nelze s odstupem času určit. Rozhodně však neodešel z polemiky s muslimskými a židovskými duchovními poražen. Chazarský chán dal svým poddaným volnost ve volbě víry a dvě stovky Chazarů si vybralo křesťanství. Pro Byzanc však bylo nejdůležitější, že mise upevnila spojenectví s Chazary.
Koncem roku 860 se Cyril a Metoděj vrátili do Cařihradu. V byzantské metropoli se mezitím vyhrotil spor mezi bývalým patriarchou Ignatiem a novým patriarchou Fotiem. Cyril se do něj mohl zapojit, pokud by přijal nabídku na úřad cařihradského arcibiskupa. Oba bratři si však potřebovali odpočinout a hledali klid. Netěšili se z něj dlouho. Už v roce 862 přišlo do Byzance pozvání knížete Rostislava a o rok později se Cyril s Metodějem vydali na další svízelnou misi na Velkou Moravu.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
