ČSSD musí znovu začít mluvit jazykem voličů Miloše Zemana, našich bývalých voličů, říká Jaroslav Foldyna

8. únor 2018

ČSSD čeká mimořádný sjezd, na kterém půjde o mnohem víc než běžnou výměnu ve vedení. Nejstarší česká strana je v krizi od podzimních voleb, ve kterých propadla. „Věřím, že sociální demokracie bude mluvit novým jazykem, který bude blíž veřejnosti. Blíž dolním deseti milionům, blíž těm, kdo zvolili Miloše Zemana. To byli z velké většiny naši bývalí voliči, ke kterým jsme se obrátili zády,“ říká poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

Sám je jedním ze zakladatelů názorové platformy Zachraňme ČSSD a podle něj je dobře, že vznikají i další. „Sociální demokracie vždy byla pestrou politickou platformou. Někdo říká, že musíme být jednotní. Ale my jsme byli tak dlouho jednotní, až jsme skončili na sedmi procentech,“ upozorňuje.


Bohuslav Sobotka se sebral a řekl, že uděláme progresivní zdanění. Jednou od padesáti, podruhé od sto tisíc korun příjmu. Pak ta demise nedemise. To tradiční strana nemůže to přežít. A my to málem nepřežili.Jaroslav Foldyna

„Já jsem se nespokojil s tou analýzou, že jsme plnili volební program a všechno dělali dobře, a že největším problémem byl Andrej Babiš a Miloš Zeman. Z bývalého vedení znělo, že vláda byla úspěšná, jenom ten volič to nepochopil. To bylo špatně. Veřejnost musí vidět, že si uvědomujeme své chyby,“ zdůrazňuje náměstek hejtmana Ústeckého kraje.

Gender netáhne

Odpovědnost za propad strany podle něj nese celé vedení, nejen bývalý předseda Bohuslav Sobotka. ČSSD prý zvolila témata, která voliče neoslovují, například genderová problematika.

Jiří Drahoš

„Sociální demokracie vznikla, aby zastupovala pracující. Tedy i ženy. Ale nemůžou tady jak houby po dešti vyrůst neziskové organizace, do kterých tečou peníze. Toho si společnost všimla. Kde je tradiční rodina a hodnoty pracujícího člověka? Společnost jsme rozdělili na menšiny a obyčejný člověk se začal ptát, kde je on,“ upozorňuje.

Národ není sprosté slovo

Dalším problémem je, že strana vypustila téma národních zájmů, a každého, kdo se ho pokusil nastolit, označovala za nacionalistu nebo xenofoba. „Veřejnost viděla Londýn a Paříž, jak se tam střílí po lidech, a začala mít obavu o budoucnost svých dětí. Přestože tady nic takového není. Ale bojí se, že bude,“ vysvětluje.


Nedokázali jsme lidem vysvětlit, že národ není sprosté slovo. Neustále jsme to nálepkovali jako něco negativního a veřejnost se tomu vzepřela.Jaroslav Foldyna

Expremiér Sobotka v tomto ohledu sice podle Foldyny neudělal žádnou zásadní chybu, ale veřejnost mu nevěřila, že je schopný v Evropské unii hájit národní zájmy. „Toho využili populisté, kteří to téma přifoukli, a voliče nám odebrali,“ dodává.

„Národ a národní zájmy se nesmí stát něčím, co budeme kritizovat. Solidarita nesmí ohrozit hodnoty, na kterých Evropa stojí. Nechci být solidární s paní Merkelovou, která sem pozvala půlku Afriky. Jsem solidární s lidmi, kteří tu mají své děti a vnuky, a jim chci garantovat klidný život,“ uzavírá Foldyna.

Kdo se stane předsedou ČSSD? Měla by strana prosazovat obecné referendum? Poslechněte si celé Interview Plus >>
autoři: ert , bum
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.