Columbia

Od soboty je všechno jinak. Ani nadstandardní bezpečnostní opatření a pečlivá kontrola před startem nezajistily posádce bezpečí. Zazněly už první kritické hlasy o stáří raketoplánů, poplatných technologii poloviny sedmdesátých let. Do zastaralých palubních počítačů prý NASA už ani nemá náhradní díly, takže je hledá inzercí na internetu. Překonaný je prý i způsob tepelné ochrany keramickými dlaždicemi anebo slyšíme, že penzionovaný inženýr z NASA vyčítá svým bývalým kolegům špatné řízení a šlendrián. Ať už výsledky vyšetřovacích týmů vysvětlí příčinu havárie jakkoli, žádná zpráva nevrátí život sedmi lidem, kteří shořeli v atmosféře. Kromě expertů, kteří racionálně vysvětlují, že astronauti neměli naději přežít, se nám dostalo i informace, že pro nedostatek peněz nebyl v NASA nikdy realizován vývoj záchranného modulu. Třeba by v dané situaci nepomohl, nicméně je faktem, že o technických zázracích se poslední dobou dovídáme především v souvislosti s vývojem vojenských zbraní a výstroje.

A tak se člověku v souvislosti s tragédií raketoplánu vnucuje podezření, že účastnit se vědeckého výzkumu v rámci nevojenského projektu je riskantnější, než účastnit se války v supermoderním bombardéru. Pak je ovšem otázkou, zda neodložit hazardní cesty do vesmíru na dobu, kdy bude bezpečno na zemi.