Co skutečně ohrožuje kabinet?

Nejnovější hlasování znovu potvrdilo, že koalice zatím drží v klíčových momentech pohromadě a že do ní lze počítat i Melčáka s Pohankou.

Tedy poslance zvolené na kandidátce sociální demokracie, kteří po volbách přešli do pozice "nezávislých" a kteří zaručují kabinetu křehkou většinu. Přitom při hlasování o vyslovení nedůvěry by se nemuseli tak jednoznačně zařazovat do koaličních šiků. I jejich případné zdržení se hlasování by kabinet neposlalo ke dnu. K tomu by bylo potřeba sto jednoho hlasu pro návrh a takovou silou opozice nedisponuje.

Takže oba zmiňované pokusy o sesazení vlády byly spíše symbolické. Přesto nebyly z pohledu opozice úplně zbytečné. Sociální demokraté si tímto krokem zajistili zvýšenou pozornost médií i veřejnosti. Zkrátka ukázali, že v opozičních lavicích nepodřimují a že se snaží útočit na koaliční kabinet při každé příležitosti. V době hlasování o nedůvěře už stejně nikoho příliš nezajímal oficiální důvod, proč opozice takovéto jednání vyvolala. Bylo to také kvůli změnám ve vládě. Přesněji řečeno, kvůli delší dobu volným ministerským křeslům. To patřící šéfovi školství už však bylo obsazeno a na to Jiřím Čunkem uvolněné na místním rozvoji by mohl usednout opět Čunek.

Právě politická nešikovnost lidovců nezbavila původní motiv vyvolání hlasování o nedůvěře úplného smyslu. Lze si jen velmi obtížně představit horší načasování jednání o Čunkovu návratu do kabinetu než v momentu jednání o nedůvěře vládě. Sociální demokraté se podle očekávání chopili příležitosti. Například tím, že se snažili hlasování o nedůvěře kabinetu charakterizovat také jako vyjádření postoje k důvěryhodnosti předsedy KDU-ČSL. Snaha o Čunkův návrat totiž podle očekávání vyvolala rozpaky v řadách zelených. A pokud by se na něčem mohla nalomit soudržnost koalice, pak právě na této kauze.

Jak ukázal výsledek hlasování, zatím se vládní tábor kvůli Čunkovi nedrolí. Přesto nelze hovořit o nějaké idylce. Naopak padají slova o politické sebevraždě nebo o ukvapenosti. A nejde pouze o načasování rozhodnutí KDU-ČSL podpořit návrat svého šéfa do vlády zrovna v době projednávání návrhu o vyslovení nedůvěry vládě. V politice totiž hraje významnou roli i dobrá pověst v očích voličů. A té se Jiřímu Čunkovi u značné části veřejnosti nedostává. K posílení důvěryhodnosti totiž nestačí pouze verdikt, že neporušil žádné zákony, ale také způsob, jakým k tomuto ortelu došlo a jakými argumenty se Čunek hájil.

Načasování jednotlivých kroků k zastavení trestního stíhání bývalého a možná i budoucího vicepremiéra vyvolalo pachuť možných politických vlivů. Rovněž vysvětlení původu peněz, jejichž výše úplně neodpovídala jeho příjmům, nezůstalo bez otazníků. Je s podivem, že Čunkovy stranické kolegy netrápí například rozpor, jak jejich šéf mohl zvládnout převod hotovosti z československých na české koruny. Větší sumy bylo možné směnit pouze prostřednictvím nějakého účtu nebo vkladní knížky. Takže pokud by úspory ještě z dob Československa zůstaly ve slamníku, staly by se z nich svým způsobem bezcenné papírky, které by možná v malém množství mohly zajímat sběratele starých bankovek. Nebo by musely být vyměněny v České národní bance.

Samozřejmě různých nesrovnalostí by se v tomto případu dalo nalézt více. Přesto se lidovci snaží vrátit svého šéfa do kabinetu tak rychle. Navíc v zemi, kde se sbírají nejrůznější informace na politiky, aby se s jejich pomocí rozehrávaly nejrůznější zákulisní hry. Nelze proto vyloučit, že by problémy Jiřího Čunka s majetkovými poměry mohly po jeho návratu do vlády zase pokračovat. Koaliční partneři jsou tak KDU-ČSL postaveni před dilema, které charakterizoval místopředseda ODS Ivan Langer. Cituji: " Co je lepší? Být ve vládě s KDU-ČSL a s Jiřím Čunkem, nebo být v opozici a dívat se na vládu s Jiřím Čunkem?"

Lze si skutečně představit, že po případném pádu vlády by o spolupráci s lidovci vedenými Čunkem byl zájem i ze strany sociální demokracie. Momentální rozruch kolem šéfa KDU-ČSL totiž není především střetem o ideály, ale tvrdým soubojem o podíl na moci. Z tohoto úhlu pohledu je pro osud kabinetu důležitější další vývoj Čunkovy kauzy, než opakovaná snaha opozice vyslovit vládě nedůvěru.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .