Co se chystá v Poslanecké sněmovně

V prvé řadě půjde o zákon o České televizi do kterého opět pozměňovacím návrhem vrátili senátoři trojí způsob volby členů rady ČT. Ty, by podle senátorů měly volit a jmenovat ze třetiny Senát a Poslanecká sněmovna a ze třetiny pak prezident. To je posun oproti původnímu vládnímu návrhu, který ovšem Sněmovnou neprošel a který navrhoval, aby ze třetiny jmenoval členy rady předseda vlády.

Na návrh poslance ODS Petra Plevy, byl tento princip z návrhu zákona vypuštěn a Poslanecká sněmovna ho schválila v této podobě. Bude jistě zajímavé sledovat jak tento návrh rozdělí Sněmovnu, která napříč politickým spektrem doporučila tento princip vypustit a především bude zajímavé, jak se k této senátní podobě zákona postaví poslanci ODS, kteří změnu principu volby člena rady zásadně odmítali. A nyní se tam tento princip vrací za pomoci opozicí ovládaného Senátu a s prezidentem jako tím, kdo bude určovat obsazení třetiny rady.

Pokud by byl zákon schválen v senátní podobě, vyvolalo by to otázku, od kdy bude tento princip použit. V zákoně jsou sice přechodná ustanovení, která toto upravují, ale nikde není explicitně řečeno, kdy bude princip použit. Rada se totiž obměňuje každé dva roky po třetinách a pokud by mělo platit přechodné ustanovení, které říká, že: při první volbě a jmenování členů Rady České televize podle tohoto zákona zvolí Poslanecká sněmovna 5 členů Rady na funkční období 6 let, Senát 5 členů na funkční období 4 let a prezident jmenuje 5 členů na funkční období 2 let, pak z uvedeného je patrné, že by se rady sice také obměňovaly po třetinách ale vždy ta třetina, kterou volil nebo jmenoval jeden orgán.

Návrh sice říká, že volbou nové rady podle těchto principů končí funkční období rady stávající, ale kdy k tomuto aktu dojde není zcela jasné. Dá se však předpokládat, že za současného rozložení sil v Senátu a s osobou prezidenta na Hradě, nebude mít současná vládní koalice příliš chuti tento princip prosadit, ačkoli to byla právě ona, kdo ho dříve vehementně prosazoval. Hlavním argumentem proč od tohoto návrhu ustoupila bylo, že by se musela novelizovat ústava. V ní jsou totiž všechny prezidentovy pravomoci výslovně uvedeny a k těm, které stanoví jiný zákon než ústava je potřeba kontrasignace předsedy vlády. Senátní návrh však tento problém opět neřeší. Navíc vládní koalici současný stav, kdy prakticky ovládá všechny mediální rady, rozhodně vyhovuje více.

Také další zákon se vrací ze Senátu v poněkud pozměněné podobě se kterou budou mít jistě poslanci své problémy. Jedná se totiž o novou podobu autorského zákona, který upravoval výběr autorských poplatků a zde se poslanci nakonec shodli v tom, že hotelový pokoj je neveřejný prostor a hoteliéři v takovém případě nemusí platit poplatky za veřejnou produkci při sledování televizního či rozhlasového programu. Senátoři sice toto ustanovení po ostřejší vyměněné názorů v zákoně ponechali, ale přidali k němu ustanovení, že neveřejný prostor je i nemocniční pokoj a další prostory v léčebných zařízeních a tudíž se z nich také podle senátorů nemá platit poplatek ochranným autorským svazům. Dále senátoři snížili postih pro kolektivního správce autorských práv z 10 milionů na 500 000 Kč.

Nové složení Senátu, kdy došlo k výraznému přesunu sil ve prospěch opozičních stran se projevilo i u návrhu zákona o hodnocení a snižování hluku v životním prostředí. Do něj se totiž prostřednictvím sociálně demokratického poslance Krákory dostalo usnesení, které zakazovalo převod nemocnic na obchodní společnosti a Sněmovna, i s tímto do zákona poněkud neorganicky včleněným ustanovením vyslovila souhlas. Senátoři se však s tímto názorem neztotožnili a tak se vrací zákon do Sněmovny bez tohoto zákazu, jako politicky neutrální, čistě technická právní norma. Dá se však předpokládat, že vládnoucí Sociální demokracii bude na sporném Krákorově ustanovení záležet natolik, že senátní verzi přehlasují a zákon o snižování hluku bude i o snižování možností řešení situace ve zdravotnictví.

Návrh zákona o poštovních službách měl prakticky jeden sporný bod a tím bylo ponechání tzv direct-mailu v monopolní působnosti České pošty. V souvislosti s tímto zákonem také ministr Mlynář vyvracel některé informace o tom, že je v České republice liberalizován poštovní trh.

Ten je podle jeho slov liberalizován jen částečně a sice jen u poštovních zásilek, které jsou těžší než 100 gramů. Obrat České pošty v zásilkách pod 100 gramů, se pohybuje v řádu 4,8 miliardy korun ročně. Z této částky je 800 milionů obratu České pošty realizováno z dodávek tzv. direct-mailu, tedy reklamních zásilek. Senátoři vrátili sněmovně novelu tohoto zákona s výhradami právě k těmto ustanovením. Také poslední Senátem vrácený návrh zákona o zrušení Státního fondu pro zúrodnění půdy doznal změnu. Původně se návrh týkal pouze zrušení fondu, který byl zřízen zákonem už v roce 1969 a jehož účelem bylo zvýšení péče o půdu a její úrodnost. V letech 1986 až 1990 se výdaje Fondu ročně pohybovaly ve výši 1,7 až 1,9 mld. Kčs. Formou subvencí nebo půjček zemědělským subjektům. Poslední novelou zákona v roce 1991 došlo k omezení příjmů Fondu vytvořením Státního fondu životního prostředí, do kterého byly převedeny příjmy Fondu za dočasný a trvalý zábor zemědělské půdy, které představují cca 300 až 400 mil. Kč ročně.

Současnými jedinými zdroji Fondu jsou vratky půjček poskytnutých do začátku 90. let minulého století zemědělským organizacím. V současné době představují pohledávky Fondu zhruba 12 mil. Kč, z nichž je reálné získat cca 5 mil. Kč do roku 2005. Vláda se proto rozhodla tento fond zrušit a zbytek jeho pravomocí a pohledávek převést na Ministerstvo zemědělství. Do tohoto zákona pak senátoři vsunuli svůj návrh změny zákona o zemědělství, který se týká zřizovacích pravomocí ministerstva ve vztahu k výzkumným ústavům, vzdělávacím institucím a muzeím jako státním příspěvkovým organizacím.

Poslední bod jednání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny je návrh zákona, kterým si mají ústavní činitelé zmrazit své platy. Jde o rest z minulého roku. Senátoři totiž vrátili zákon o služebním poměru v podobě, která postavila Sněmovnu před složité řešení. Pokud by odmítli senátní podobu návrhu, znamenalo by to nejen zvýšení platů bezpečnostních složek, ale především neúměrné zvýšení jejich výsluhových nároků. Pokud by senátní návrh přijali, znamenalo by to sice oddálení těchto nároků, ale zároveň odmrazení zvýšení platů ústavních činitelů. Poslanci se nakonec rozhodli pro druhou variantu s tím, že si platy bezprostředně znovu zmrazí. To bezprostředně přichází právě teď a v pátek tak budou mít všichni jasno, zda poslanci svůj slib splnili. Návrh tohoto zákona je předkládán Sněmovně tak, aby jej bylo možno schválit hned v prvním čtení a jeho účinnost tak byla bezprostřední. Do pátku se ale může ještě mnohé změnit a k problémům může dojít i při projednávání a schvalování programu schůze, do kterého se mohou například poslanci ODS snažit dostat bod jednání o cause týkající se speciálního policejního útvaru Mlýn. To by pak mohlo celé jednání zablokovat. Ale nechme se překvapit.