Co může být za nechutí přijmout euro
To není aprílový žert: anketa, o které bude řeč, se skutečně konala a určitě stojí za větší pozornost, než jakou vzbudila. Provedl ji týdeník Euro, který se zeptal českých vrcholových manažérů, zda se domnívají, že jedním z důvodů odkládání termínu zavedení eura může být velké množství dosud nevypraných peněz mezi vlivnými lidmi. Podle výsledků, publikovaných v časopisu Euro v polovině března to téměř třetina dotázaných připustila.
Z této třetiny je 30 procent dokonce přesvědčeno, že to je hlavní důvod váhání českého státu zavést euro. Dalších 30 procent připouští tuto možnost jako reálnou. A zbývající třetina respondentů ji uvedla jako eventuální.
Téměř dvě třetiny dotázaných s hypotézou časopisu Euro naopak nesouhlasí, a z toho 50 procent velmi resolutně. Jak ale autoři článku upozorňují, ani tito dotazovaní nepopřeli, že by mezi vlivnými lidmi nebyly velké černé peníze. Jen jsou vesměs přesvědčeni, že je Češi umějí vyprat stejně dobře ne-li lépe než například Slováci. V této souvislosti není od věci, že se na Slovensku od chvíle, kdy se pracuje na zavedení eura, zvýšil prodej nemovitostí. Obdobné je to u nás- a to navzdory hypotéční krizi a otřesům na finančních trzích.
Existuje samozřejmě mnoho dalších způsobů, jak prát peníze, než jen investovat do nemovitostí. Mezi ty klasické patří například nákupy zlata: mincovna v Liberci se zrovna nedávno radovala, jak se po jejích plaketách z ryzího zlata vždycky okamžitě zapráší. Jeden zákazník si jich prý objednal hned sedm- a vyšlo ho to na pět milionů. V zemi s průměrným platem 21 000, na který dvě třetiny lidí nedosáhnou, je to určitě zajímavý jev.
Existují ale i další indicie, nasvědčující tomu, že se kdesi v nejvyšších patrech moci skutečně mohou povalovat podivné igelitky a krabice od bot, plné bankovek, které je třeba před přijetím eura uklidit do bezpečí. Europoslankyně Jana Hybášková nedávno vyzvala poslance, aby konečně přijali zákony, které by praní špinavých peněz omezily. Česko je podle jejích slov jedinou zemí z evropské sedmadvacítky, která doposud nezapracovala do své legislativy ani jedinou ze tří směrnic EU, jež se tohoto tématu týkají.
Ani přijetí dotyčných směrnic samozřejmě automaticky nezaručí, že bude všechno v pořádku: o tom svědčí příklad italské zločinecké organizace Camorra, která pere své zisky z drog například tím, že ovládla, jak to dokládá ve své knize Roberto Saviano, odvětví stavebnictví a hlavně výrobu cementu. Ten je totiž při stavbách zapotřebí vždycky a Camorra dokáže při soutěžích o veřejné zakázky jít s cenou natolik dolů, že nemá konkurenci. Cement totiž dotuje výnosy z prodeje drog. Sice tak na tento způsob praní padnou až dvě třetiny špinavých peněz, ale ona jedna čistá třetina italským mafiánům očividně stačí.
Ti čeští jsou zřejmě nenasytnější. Časopis Euro uvádí předpoklad jednoho z odborníků na boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, že se zdejší zisky z takové činnosti počítají v řádu několika desítek - a podle některých odhadů až dvou stovek - miliard korun ročně. Podle Jany Hybáškové jdou škody, způsobené praním špinavých peněz, ročně do výše 50 miliard korun. To není údaj vycucaný z prstu: Jde o informace z důvodové zprávy ministra financí Kalouska.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.